// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví 02.09.2013

Procesní nástupnictví v řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Odvolací soud svůj závěr, že nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o procesním nástupnictví ve smyslu § 107a o. s. ř., založil na úvaze, že smlouva o postoupení pohledávek a práv z rozhodčího nálezu je významná pouze pro právní vztahy účastníků týkající se plnění z tohoto rozhodčího nálezu a nikoliv pro právní vztahy účastníků řízení o jeho zrušení. Tomuto závěru nelze přisvědčit. Nabyl-li postupník veškerá práva plynoucí z rozhodčího nálezu, nelze než dospět k závěru, že má – na rozdíl od postupitele, kterému již žádná práva z rozhodčího nálezu nesvědčí – zájem na výsledku řízení o jeho zrušení. Je zřejmé, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek. V opačném případě by došlo k absurdním důsledkům, kdy by řízení o zrušení rozhodčího nálezu bylo nadále vedeno s účastníkem, kterému již žádná práva ani povinnosti z tohoto rozhodčího nálezu nesvědčí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, ze dne 24. 7. 2013

vytisknout článek


(kategorie: procesní nástupnictví; zdroj: www.nsoud.cz)

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně N. N., zastoupené JUDr. Hanou Helešicovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, J. Palacha 4, proti žalovanému Komerčnímu spořitelnímu a úvěrnímu družstvu DOMOV v likvidaci se sídlem v Praze 9 - Vinoři, Uherská 618, identifikační číslo 261 56 245, zastoupené Mgr. Martinou Suchomelovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Široká 5, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 154/2007, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. června 2012, č. j. 15 Co 172/2011-138, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. června 2012, č. j. 15 Co 172/2011-138, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. října 2010, č. j. 38 C 154/2007-99, zrušil rozhodčí nález rozhodce Mgr. M. S. ze dne 27. 12. 2006, ve sporu účastníků o zaplacení 84.335,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.

V průběhu odvolacího řízení oznámila žalovaná odvolacímu soudu, že práva a pohledávky ze shora uvedeného rozhodčího nálezu postoupila „Smlouvou o postoupení pohledávek“ ze dne 5. 12. 2011 obchodní společnosti SLOVAK Arch. s. r. o. U jednání soudu dne 26. 4. 2012 pak žalobkyně navrhla, aby namísto dosavadního žalovaného vstoupila do řízení obchodní společnost SLOVAK Arch. s. r. o.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. června 2012, č. j. 15 Co 172/2011-138, zamítl návrh žalobkyně, aby obchodní společnost SLOVAK Arch. s. r. o. vstoupila do řízení namísto dosavadního žalovaného. Přisvědčil sice tomu, že nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, na jiného, avšak uzavřel, že tato právní skutečnost se netýká práv nebo povinností dosavadního účastníka řízení (žalovaného). Předmětem řízení totiž nejsou nároky ze směnky označené ve smlouvě o postoupení pohledávek ani pohledávka z titulu „Smlouvy o poskytnutí úvěru Quick půjčky č. 3523280359“ ze dne 8. 6. 2006, nýbrž zrušení rozhodčího nálezu. Smlouva o postoupení pohledávek a práv z rozhodčího nálezu je tudíž významná pro právní vztahy účastníků řízení z hlediska plnění z tohoto rozhodčího nálezu a nikoliv z hlediska řízení o vyslovení jeho neplatnosti (řečeno jinak, žalované družstvo nepostoupilo na základě smlouvy o postoupení pohledávek a práv z rozhodčího nálezu práva a povinnosti vyplývající z řízení o jeho zrušení). Uzavřel proto, že nenastala právní skutečnost, která by měla za následek změnu hmotně právních oprávnění a povinností stran a že řízení o zrušení rozhodčího nálezu bude i nadále probíhat mezi stranami, které uzavřely rozhodčí smlouvu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 239 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 3 o. s. ř. Za zásadně právně významné považuje, zda postoupení práv z rozhodčího nálezu odůvodňuje vstup nabyvatele těchto práv do řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že postoupení práv z rozhodčího nálezu je právní skutečností, která se netýká práv nebo povinností dosavadního účastníka řízení. Prosazuje názor, že pokud se v řízení jedná o zrušení rozhodčího nálezu, jímž pozbyl veškerá práva, musí se toto řízení dotýkat jeho práv jako dosavadního účastníka. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu i následné rozhodnutí musí směřovat vůči tomu, komu svědčí práva z tohoto nálezu. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2964/2006, v němž je dovozováno, že se řízení o určení platnosti, resp. neplatnosti právního úkonu musí zúčastnit všichni účastníci napadeného právního úkonu, namítá, že stejná zásada se uplatní i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, v němž má být vyslovena platnost či neplatnost rozhodčího nálezu. Pakliže SLOVAK Arch s. r. o. nabyla veškerá práva, která plynou z rozhodčího nálezu, je pouze v jejím zájmu, zda bude rozhodčí nález zrušen či nikoliv, a proto by se měla místo něho stát účastníkem řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalovaným) při splnění podmínek uvedených v § 241 odst. 1, 4 a § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř.“)], a je bez dalšího přípustné podle § 239 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.; [podmínku, aby šlo o usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam (formulovanou ve větě první označeného ustanovení), má Nejvyšší soud za obsoletní z příčin popsaných např. v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 str. 1903-1904].

Podle § 242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém bylo napadeno; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení. Z § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a / a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaný takové vady v dovolání nenamítá a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalovaný odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil, zda byly naplněny podmínky ustanovení § 107a o. s. ř. pro vstup nového účastníka řízení na místo žalovaného. Nesouhlasí se závěrem, že postoupení práv z rozhodčího nálezu není právní skutečností, která se týká práv nebo povinností dosavadního účastníka řízení o zrušení takového rozhodčího nálezu.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (§ 107a odst. 1 o. s. ř.). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (§ 107a odst. 2 o. s. ř.).

Soud vyhoví návrhu žalobce, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení v první řadě tehdy, bude-li prokázáno, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, že se tato právní skutečnost týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a že tato právní skutečnost nastala (došlo k ní) až po zahájení řízení (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 736 a násl.). Ohledně žalobcem označené právní skutečnosti tak soud zkoumá, zda vůbec jde o právní skutečnost, zda jde o takovou skutečnost, s níž právní předpisy obecně spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, tedy zda nejde o takovou skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, zda opravdu nastala (tedy například že smlouva o postoupení pohledávky byla skutečně uzavřena), a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o niž v řízení jde (tedy že se týká práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde; srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2393/2004, ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 743/2006, a ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5378/2008). Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, je i smlouva o postoupení pohledávky podle § 524 a násl. obč. zák. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 37/2004).

Odvolací soud v intencích tohoto výkladu v dané věci nerozhodl. Smlouvu o postoupení pohledávek sice správně posoudil jako skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, avšak neshledal, že by se tato právní skutečnost dotýkala práv a povinností dosavadního účastníka řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Z článku I. odstavce 1 smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že žalovaný (jako postupitel) postoupil obchodní společnosti SLOVAK Arch. s. r. o. (jako postupníkovi) jak veškeré pohledávky vzniklé na základě Smlouvy o poskytnutí úvěru Quick půjčky č. 3523280359 ze dne 8. 6. 2006, tak veškeré pohledávky a práva plynoucí ze směnky vlastní č. 3523280359 vystavené žalobkyní a veškerá práva plynoucí z rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. M. S. ze dne 27. 12. 2006. Odvolací soud svůj závěr, že nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí o procesním nástupnictví ve smyslu § 107a o. s. ř., založil na úvaze, že smlouva o postoupení pohledávek a práv z rozhodčího nálezu je významná pouze pro právní vztahy účastníků týkající se plnění z tohoto rozhodčího nálezu a nikoliv pro právní vztahy účastníků řízení o jeho zrušení. Tomuto závěru nelze přisvědčit. Nabyla-li SLOVAK Arch. s. r. o. veškerá práva plynoucí z rozhodčího nálezu, nelze než dospět k závěru, že má – na rozdíl od žalovaného, kterému již žádná práva z rozhodčího nálezu nesvědčí – zájem na výsledku řízení o jeho zrušení. Rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání žalovaného proti rozsudku, kterým soud prvního stupně zrušil předmětný rozhodčí nález, ovlivní, zda se postupník (SLOVAK Arch. s. r. o.) bude moci domáhat svých práv z rozhodčího nálezu či nikoliv. Je tedy zřejmé, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek. V opačném případě by došlo k absurdním důsledkům, kdy by řízení o zrušení rozhodčího nálezu bylo nadále vedeno s účastníkem (žalovaným), kterému již žádná práva ani povinnosti z tohoto rozhodčího nálezu nesvědčí.

Protože se žalovanému prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. podařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, dovolacímu soudu nezbylo než podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. přezkoumávané usnesení odvolacího soudu zrušit a podle odst. 3 věty prvé téhož ustanovení věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs