// Profipravo.cz / Přistoupení, záměna účastníků 21.04.2009
K přistoupení dalšího účastníka (žalovaného) do řízení
Lze v obecné rovině přisvědčit, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí, je-li zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, a že tedy návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení sleduje žalobce obejití institutu záměny žalovaného podle ust. § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. R 1/2007).
V posuzované věci se však o takový případ zcela evidentně nejedná. Dosavadní výsledky řízení nejsou totiž podkladem pro závěr o nedostatku pasivní legitimace prvé žalované, toto posouzení závisí na skutečnostech, jež budou předmětem dalšího dokazování.
Námitka, že prvá žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimována, tedy nemůže být důvodem k tomu, aby přistoupení druhé žalované do řízení nebylo soudem připuštěno (srov. např. 33 Odo 903/2005).
podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4626/2008, ze dne 16. 12. 2008
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně R. T., s. r. o., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1/ Č. p., a. s., zastoupené advokátem, a 2/ Č. k. p., zastoupené advokátem, o 385.807,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 332/2006, o dovolání druhé žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2007, č. j. 21 Co 417/2007-49, takto:
Dovolání se zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 19. 4. 2007, č. j. 22 C 332/2006-41, připustil, aby do řízení jako další účastník na straně žalované přistoupila Č. k. p. Přistoupení dalšího účastníka do řízení odůvodnil odkazem na ust. § 92 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně dne 13. 12. 2006 navrhla, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na straně první žalované.
K odvolání prvé žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 9. 2007, č. j. 21 Co 417/2007–49, usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku potvrdil. Shledal, že v daném případě jsou splněny podmínky pro přistoupení dalšího účastníka do řízení, jež navrhl žalobce, přičemž souhlasu žalovaného ani účastníka, který má vystupovat na jeho straně, není třeba, a tento postup není ani v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Je zřejmé, čeho se žalobce po osobě, jejíž vstup do řízení navrhl, domáhá. K námitce prvé žalované ohledně nedostatku její pasivní legitimace odvolací soud uvedl, že připuštění dalšího účastníka do řízení je způsobem, jakým lze řešit počáteční nedostatek pasivní věcné legitimace, avšak dosavadní výsledky řízení v dané věci nemohou vést k závěru o nedostatku pasivní legitimace prvé žalované; tyto skutečnosti budou předmětem dalšího dokazování a posléze rozhodnutí ve věci samé.
Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání. S odkazem na ust. § 9 a 24 zákona č. 168/1999 Sb. uvádí, že prvá žalovaná není odpovědná za protiprávní jednání řidiče vozidla, jež způsobilo žalobci škodu, není jeho odpovědnostním pojistitelem a není ani provozovatelem či vlastníkem tohoto vozidla. S poukazem na Interní pravidla přijatá valným shromážděním Rady kanceláří dne 30. 5. 2002 uvádí, že prvá žalovaná škodnou událost pouze vyřídila jménem a na účet druhé žalované, resp. zahraničního pojistitele, který prostřednictvím své národní Kanceláře požádal o udělení souhlasu. Protože je zřejmé, že původní účastník v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, lze nápravu zjednat jen pomocí jeho záměny a soud nemůže návrhu na přistoupení účastníka vyhovět, i kdyby jinak byly formální předpoklady uvedené v ust. § 92 odst. 1 o. s. ř. splněny. Žalobu vůči prvé žalované je proto třeba zamítnout z důvodu její chybějící pasivní legitimace. Přistoupení dalšího účastníka navíc vyvolá další dokazování, které by jinak nebylo potřebné, což vede k oddálení rozhodnutí ve věci. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., přezkoumal usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Podle ust. § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.
Důvody uplatněné v dovolání směřují ve své podstatě do otázky pasivní věcné legitimace ve sporu, tedy do posouzení, zda prvá žalovaná je povinna poskytnout plnění na náhradu škody vzniklé žalobci či nikoliv. Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak pasivní) je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci, a důsledkem případného nedostatku věcné legitimace je - po projednání věci - zamítnutí žaloby.
Dovolateli lze v obecné rovině přisvědčit, že přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí, je-li zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, a že tedy návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení sleduje žalobce obejití institutu záměny žalovaného podle ust. § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. R 1/2007). V posuzované věci se však o takový případ zcela evidentně nejedná. Dosavadní výsledky řízení nejsou totiž podkladem pro závěr o nedostatku pasivní legitimace prvé žalované, toto posouzení závisí na skutečnostech, jež budou předmětem dalšího dokazování; ostatně sám dovolatel se odvolává na interní pravidla Rady kanceláří.
Námitka, že prvá žalovaná není v tomto sporu pasivně legitimována, tedy nemůže být důvodem k tomu, aby přistoupení druhé žalované do řízení nebylo soudem připuštěno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 903/2005, publikované též v Soudní judikatuře č. 2, ročník 2006, pod č. 18).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) správné, a proto dovolání druhé žalované bylo zamítnuto podle ustanovení § 243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-