// Profipravo.cz / Ostatní 11.06.2008

K legitimaci k podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu může podat jen účastník řízení nebo ten, kdo je stranou řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cul 1/2008, ze dne 6. 2. 2008

vytisknout článek


Nejvyšší   soud   České  republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.  Ljubomíra  Drápala  a  soudců   JUDr.   Zdeňka   Novotného  a  JUDr. Mojmíra Putny o návrhu C. V. zastoupené J. K., podaném proti Nejvyššímu soudu České republiky na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 1863/2007, takto:

I. Návrh navrhovatelky C. V. na určení lhůty Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o dovolání žalovaného M. U. H. proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 19. září 2006 č.j. 59 Co 110/2006-116 nebo k nařízení jednání o něm se odmítá.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.


Odůvodnění:
 
Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 9.11.2005 č.j. 5 C 282/2004-29 zamítl  žalobu   žalobkyně   M.   M.   proti   žalovanému M. U. H. o zaplacení 70.000,- Kč a rozhodl, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně M. M. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 19.9.2006 č.j. 59 Co 110/2006-116 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovanému M. U. H. uložil, aby zaplatilo žalobkyni M. M. 70.000,- Kč a na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 1.600,- Kč; současně rozhodl, že "Českému státu" se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Žalované M. U. H. podalo proti tomuto rozsudku odvolacího soudu dovolání a navrhlo, aby byla odložena vykonatelnost napadeného rozsudku.

Okresní soud v Uherském Hradišti poté věc předložil Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání; spis byl Nejvyššímu soudu doručen dne 25.4.2007. Nejvyšší soud ČR nejprve usnesením ze dne 23.8.2007 č.j. 30 Cdo 1863/2007-154 odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu a dne 6.9.2007 spis zapůjčil na žádost soudu prvního stupně. Okresní soud v Uherském Hradišti vrátil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání dne 29.10.2007.
 
Návrhem, který byl Nejvyššímu soudu ČR doručen dne 17.1.2008, se navrhovatelka C. V. (prostřednictvím svého zmocněnce J. K.) domáhá, aby byla Nejvyššímu soudu uložena povinnost rozhodnout o dovolání žalovaného M. U. H. podanému proti rozsudku odvolacího soudu (ve věci, vedené u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 30 Cdo 1863/2007). Návrh zdůvodnila tím, že "stížnost na nečinnost soudu a nedůvodné průtahy, kterou podala dne 18.12.2007, byla chybně vyřízena JUDr. I. B., předsedkyní Nejvyššího soudu ČR", a že "není možné tolerovat nečinnost Nejvyššího soudu, aby ode dne 25.4.2007 do dnešního dne neučinil procesní úkon a tak způsoboval újmu zúčastněným".

Nejvyšší soud České republiky, jehož jiný senát, než který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o dovolání podaném proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 19.9.2006 č.j. 59 Co 110/2006-116, je příslušný k projednání návrhu [§ 174a odst.3, část  věty   druhé za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní  správě   soudů  a  o  změně  některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o soudech a soudcích"], dospěl k závěru, že návrh byl podán osobou, která k jeho podání nebyla oprávněna.

Podle  ustanovení  § 1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6  o.s.ř.  v  řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Má-li  účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatelem), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).
 
Soud návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo   nedoplnil   řádně   návrh   v   určené   lhůtě (§ 174a odst.5 věta druhá zákona o soudech a  soudcích).   Pokud   soud,  vůči   němuž   návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak  postupuje,   dospěje-li k   závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst.6 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je  soud,   příslušný   k   provedení procesního úkonu, vázán (§ 174a odst.7 věta první zákona o soudech a soudcích).

Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§ 174a odst.4 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu může podat jen účastník řízení nebo ten, kdo je stranou řízení. Účastníky řízení ve věci zaplacení částky 70.000,- Kč v řízení před soudy, nyní vedeném u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 30 Cdo 1863/2007, byli žalobkyně M. M. a žalované M. U. H. Navrhovatelka C. V. nebyla účastníkem řízení ani stranou řízení, dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu se její právní sféry proto vůbec nemohl dotknout; není tedy ani oprávněna (subjektivně legitimována) k podání návrhu soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jejího názoru dochází k průtahům v řízení. Nejvyšší soud České republiky proto návrh navrhovatelky C. V. podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 4 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť navrhovatelka  nemá  ve  smyslu   ustanovení  §  174a   odst.  7  věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení vznikly.
 
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs