// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce 15.08.2017
Nedodržení patnáctidenní lhůty k podávání návrhů na předražek
Nedodržení patnáctidenní lhůty podle ustanovení § 336ja odst. 1, 3 o. s. ř. není takovým procesním pochybením, pro které by mělo být usnesení o předražku změněno na základě odvolání vydražitele. Pro vydražitele je závazná výzva soudu (soudního exekutora) podle ustanovení § 336ja odst. 3 o. s. ř., v níž se vydražitel vyzývá k oznámení, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku, i v případě, že byla uskutečněna před uplynutím patnáctidenní lhůty k podávání návrhů na předražek podle § 336ja odst. 1 o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1721/2017, ze dne 30. 5. 2017
Dotčené předpisy:
§ 336ja o. s. ř.
§ 336k o. s. ř.
Kategorie: exekuce; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 pověřením ze dne 1. října 2013, č. j. 33 EXE 1831/2013-16, pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Olmu, Exekutorský úřad Svitavy (dále též jen „soudní exekutor“), vedením exekuce podle vykonatelného rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 4. 1. 2013, č. j. KrÚ/721/2013/OŽPZ.
Soudní exekutor usnesením ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-45, udělil příklep vydražiteli Ing. J. L. (dále též jen „vydražitel“), na vydražených nemovitých věcech povinné za nejvyšší podání 40 000 Kč a rozhodl, že povinná je povinna vydraženou nemovitost vyklidit nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení o příklepu nebo doplacení nejvyššího podání, pokud nastane později.
Výzvou ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49 (doručenou vydražiteli dne 28. 6. 2016 vhozením do schránky) soudní exekutor, vzhledem k tomu, že dne 24. 6. 2016 byl učiněn v souladu s ustanovením § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu předražek ve výši 70 000 Kč, vyzval vydražitele, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy soudnímu exekutorovi oznámil, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku, tedy na částku 70 000 Kč.
Usnesením ze dne 13. 7. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-50, soudní exekutor zrušil své usnesení o příklepu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-45, a rozhodl, že předražitel Obec Libišany (dále též jen „předražitel“), nabývá vydražené nemovitosti povinné za částku nejvyššího předražku 70 000 Kč, a rozhodl, že povinná je povinna vydraženou nemovitost vyklidit nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Vycházel ze skutečností, že usnesení o příklepu ze dne 14. 6. 2016, č. j. 111 EX 2976/16-45, bylo na úřední desce zveřejněno dne 14. 6. 2016, že dne 24. 6. 2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh předražitele Obce Libišany na učinění předražku ve výši 70 000 Kč, tato částka byla připsána na účet soudního exekutora dne 23. 6. 2016, a že vydražitel, který byl vyzván k oznámení, zda zvyšuje své podání na částku nejvyššího předražku výzvou ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49, která mu byla doručena dne 28. 6. 2016, se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byl učiněn předražek a vydražitel se na výzvu soudního exekutora nevyjádřil, rozhodl soudní exekutor, že dle § 336ja odst. 3 občanského soudního řádu nabývá nemovitost předražitel.
Přípisem soudnímu exekutorovi ze dne 27. 7. 2016 (doručenému soudnímu exekutorovi dne 29. 7. 2016), vydražitel sdělil, že své nejvyšší podání v dražbě nemovitých věcí povinné zvyšuje na částku nejvyššího předražku ve výši 70 000 Kč.
K odvolání vydražitele Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 16 Co 316/2016-59, usnesení soudního exekutora potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že patnáctidenní lhůta stanovená ustanovením § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu je lhůtou zákonnou, která je stanovena pro předražitele a nikoliv pro vydražitele. Z tohoto důvodu odeslání výzvy vydražiteli, aby oznámil, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku uvedenou v návrhu předražku před uplynutím patnáctidenní lhůty stanovené ustanovením § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu, není porušením zákona při provedení dražby podle § 336k odst. 4 občanského soudního řádu. Pro posouzení věci není rozhodné, zda byla výzva o dorovnání předražku doručena před nebo po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu, ale je rozhodné, zda v třídenní zákonné lhůtě podle ustanovení § 336ja odst. 2 občanského soudního řádu oznámil vydražitel soudnímu exekutorovi, zda předražek dorovnává či nikoliv, což se však v daném případě nestalo, když oznámení o dorovnání došlo soudnímu exekutorovi až dne 29. 7. 2016.
Proti usnesení odvolacího soudu podal vydražitel dovolání. Namítá, že odvolací soud ani soudní exekutor se nezabývali tím, zda bylo podání návrhu předražku předražitelem Obcí Libišany (jako veřejnoprávní korporací) řádné, konkrétně zda starostka obce byla oprávněna podle § 21b občanského soudního řádu a s ohledem na ustanovení § 38 odst. 4, § 39 odst. 1, 2 a § 41 odst. 2, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podepsat návrh předražku a zaslat předražek na účet exekutorského úřadu, aniž by obec zveřejnila záměr nabýt nebo se zúčastnit dražby a aniž by vypsala soutěž vedoucí k možnosti nabýt předmět dražby (splaškovou kanalizaci). Dovolatel má též za to, že odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení § 336ja odst. 1 a 3 občanského soudního řádu na případ dodržení zákonem stanovené lhůty pro ukončení podávání předražků a zaslání výzvy vydražiteli k jeho dorovnání. Domnívá se, že soudní exekutor jej měl jako vydražitele vyzvat k „dorovnání předražku“ až po uplynutí patnáctidenní lhůty podle ustanovení § 336ja odst. 1 občanského soudního řádu, neboť teprve poté může být vydražitel seznámen s nejvyšším předražkem, který může „dorovnat“. Postup soudního exekutora, který vydražitele vyzval k „dorovnání předražku“ ihned po prvním návrhu na předražek (a nikoliv až po uplynutí patnáctidenní lhůty), je podle názoru dovolatele v rozporu se smyslem § 336ja odst. 3 občanského soudního řádu, dle kterého má soud vydražitele k „dorovnání nejvyššího předražku“ vyzvat až „po uplynutí patnáctidenní lhůty podle odstavce 1“. V případě vícera návrhů na předražek by se totiž jednotlivé výzvy vydražiteli mohly překrývat a způsobit „nepřehlednost a zmatečné jednání“. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“. Zjistil, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. Dovolací soud dále uzavřel, že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky Nejvyšším soudem dosud neřešené [jestli je pro vydražitele závazná výzva soudu (soudního exekutora) podle ustanovení § 336ja odst. 3 o. s. ř., v níž se vydražitel vyzývá k oznámení, zda zvyšuje své nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku, byla-li uskutečněna před uplynutím patnáctidenní lhůty k podávání návrhů na předražek podle § 336ja odst. 1 o. s. ř.].
Podle ustanovení § 336ja odst. 1 o. s. ř. nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první.
Podle ustanovení § 336ja odst. 3 o. s. ř. po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitou věc nabude.
Podle ustanovení § 336k odst. 4 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije.
Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení § 69 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí.
Ustanovení § 336k odst. 4 věta druhá o. s. ř. (že ze stejných důvodů, jako je tomu u usnesení o příklepu, změní odvolací soud i usnesení o předražku), je třeba pro účely posouzení, zda případné procesní pochybení soudu (soudního exekutora) je důvodem pro změnu usnesení o předražku k odvolání vydražitele, vyložit tak, že musí jít o takové pochybení, které má ve fázi určené k podání návrhu na předražek a k rozhodnutí o něm srovnatelné následky, pro které odvolací soud zruší usnesení o příklepu. Předmětem usnesení o předražku a jeho případného přezkumu odvolacím soudem totiž není to, zda došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo zda byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona, ale to, jestli ke stejně zásadnímu pochybení nedošlo ve fázi, která je určena právě k podání návrhu na předražek a k rozhodnutí o tom, kdo a za jakou výslednou cenu je případným předražitelem. Není totiž legitimního důvodu pro závěr, že tato fáze vykonávacího řízení (tedy fáze po podání návrhu na předražek do doby rozhodnutí o předražku) a případná pochybení, která mohla vést k nesprávnému rozhodnutí o předražku, jsou vyloučena z přezkumu odvolacím soudem. Důvodem pro změnu usnesení o předražku tedy je mimo jiné i takové procesní pochybení, které vydražiteli, znemožnilo realizovat právo na oznámení o zvýšení jeho nejvyššího podání na částku nejvyššího předražku a na dorovnání ceny předražku ve lhůtě, kterou k tomu vydražitel má k dispozici (ustanovení § 336ja odst. 3 o. s. ř.). Takové procesní pochybení totiž má pro vydražitele stejně závažný právní následek jako pro toho, komu bylo znemožněno zúčastnit se dražby.
Právní závěr, že nikoliv každé, ale pouze zásadní porušení zákona v neprospěch odvolatele (zde vydražitele) je důvodem pro změnu usnesení o příklepu (a tedy i pro změnu usnesení o předražku; obojí se posuzuje podle stejných kritérií, viz ustanovení § 336k odst. 4 věta druhá o. s. ř.), vychází z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, podle níž se porušením zákona při nařízení dražebního jednání (§ 336k odst. 4 o. s. ř.) rozumí (mimo jiné) vydání dražební vyhlášky před právní mocí usnesení o výsledné ceně, nedodržení 30 denní lhůty k nařízení dražebního jednání (§ 336d odst. 2 o. s. ř.), nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce, případně to, že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, nebo obsahovala výroky, které byly v rozporu se zákonem nebo faktickým stavem, což mohlo vést k tomu, že odvolatel neuplatnil do zahájení dražebního jednání svá práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. 20 Cdo 668/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4790/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 5060/2008). K porušení zákona, které je důvodem pro změnu usnesení o příklepu, je i to, že soud neumožní dražit všem oprávněným vydražitelům, jestliže neudělí příklep dražiteli, jehož předkupní právo bylo prokázáno a který učinil nejvyšší podání jako vydražitel, jestliže soud neumožní přítomným při dražbě podat námitky proti příklepu, jestliže soud neodročí jednání, ačkoliv tak měl učinit, neboť nebyly splněny podmínky pro provedení dražby (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2345/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 855/2014). Konkrétní porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby musí být v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli, tedy že by k příklepu nedošlo, jestliže by se soud takových porušení vyvaroval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015. sp. zn. 26 Cdo 587/2015).
K pochybení na úkor vydražitele ve fázi řízení o předražku, jež by bylo srovnatelné s některou z vad popsaných v předchozím odstavci, však ze strany soudního exekutora nedošlo. V posuzované věci bylo usnesení o příklepu zveřejněno dne 14. 6. 2016 a vydražitel byl vyzván výzvou soudního exekutora ze dne 24. 6. 2016, č. j. 111 EX 2975/13-49, k tomu, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku předražku učiněného předražitelem dne 24. 6. 2016. Smyslem institutu předražku je, aby se po provedení dražby, ve které bylo dosaženo nejvyššího podání, mohla stát konečným vydražitelem nemovité věci třetí osoba odlišná od vydražitele uvedeného v usnesení o příklepu, splní-li zákonem stanovené předpoklady, tedy že nejde o osobu vyloučenou z účasti na dražbě, že podá návrh na předražek alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání, tuto částku zaplatí, to vše do patnácti dnů ode dne zveřejnění usnesení o dražbě. Účelem této patnáctidenní lhůty tedy je, aby třetí osoby (předražitelé) měly přiměřený prostor k tomu, aby mohly výše uvedené jednání uskutečnit. Nejde tedy o lhůtu, která by vázala vydražitele, či se dotýkala jeho práv a povinností.
Do uplynutí patnáctidenní lhůty nejsou návrhy na předražek zakládány do exekučního spisu (ustanovení § 336ja odst. 1 věta třetí o. s. ř.). I tato povinnost soudu (soudního exekutora) je stanovena k ochraně povinného a oprávněného, případně dalších oprávněných a věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky k uspokojení z prodeje vydražené nemovité věci. Její porušení (a s ním případně související nižší návrhy na předražek ze strany dalších předražitelů, kteří se předčasným uskutečněním výzvy dozvěděli o výši návrhu na předražek) by bylo způsobilé pouze jim přivodit újmu tak, že by jejich pohledávky byly uspokojeny v nižší míře nebo že by povinnému byl vyplacen nižší zbytek rozdělované podstaty (ustanovení § 337c odst. 2, odst. 7 o. s. ř.). Vydražiteli však žádná taková újma v souvislosti s nedodržením lhůty pro uskutečnění výzvy podle ustanovení § 336ja odst. 1 o. s. ř. nevznikne. Jedinou lhůtou uvedenou v ustanovení § 336ja o. s. ř., na jejímž základě vzniká povinnost vydražiteli (a jejímž porušením by došlo k podstatnému zásahu do práv vydražitele), je třídenní lhůta stanovená k uskutečnění oznámení o zvýšení nejvyššího podání na částku nejvyššího předražku (ustanovení § 336ja odst. 3 o. s. ř.), jež plyne od doručení výzvy soudu (soudního exekutora).
Právní závěr dovolatele, že nedodržení patnáctidenní lhůty podle ustanovení § 336ja o. s. ř. je procesním pochybením, pro které k jeho odvolání mělo být usnesení o předražku změněno, s ohledem na výše uvedené, není správný.
Opřel-li dovolatel dovolání též o to, že starostka, která jménem předražitele (obce) podepsala návrh předražku a zaslala předražek na účet exekutorského úřadu, jednala v rozporu s ustanoveními § 38 odst. 4, § 39 odst. 1,2 a § 41 odst. 2, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, protože obec nezveřejnila záměr nabýt nebo se zúčastnit dražby a ani nevypsala soutěž vedoucí k možnosti nabýt předmět dražby, jde o námitky, které v odvolacím řízení nebyly vzneseny, a proto se jedná o nové skutečnosti, které v dovolacím řízení nelze uplatnit (srov. § 241a odst. 6 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska řádně uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by řízení bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání vydražitele podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Protože však s výjimkou neúspěšného dovolatele žádnému z účastníků náklady dovolacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-