// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce 02.08.2017
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1 notářského řádu
Ze znění § 71a odst. 1 notářského řádu jednoznačně vyplývá, že svolení zavázaného účastníka, aby byl podle zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní, se může týkat pouze peněžitého dluhu vyplývajícího ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis. Je proto zjevné, že není možné, aby tento vztah byl založen ujednáním osob, které nejsou účastníky notářského zápisu.
Jednostranné uznání dluhu z již založeného závazkového právního vztahu umožňuje pouze ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1397/2017, ze dne 2. 5. 2017
Dotčené předpisy: § 71a zák. č. 358/1992 Sb. ve znění od 1. 1. 2014
Kategorie: exekuce; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci k odvolání oprávněné v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudní exekutorky Mgr. Martiny Havlové, Exekutorský úřad Praha 10, ze dne 29. listopadu 2016, č. j. 183 Ex 2394/16-18, kterým byl co do smluvní pokuty ve výši 121 000 Kč zamítnut exekuční návrh ze dne 12. října 2016.
Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, které je podle jejího názoru přípustné, protože napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky (resp. otázek), zda lze na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1 notářského řádu, ve kterém zavázaný účastník svolil, aby byla dle tohoto notářského zápisu nařízena a provedena exekuce k vymožení smluvní pokuty, na jejíž zaplacení vznikne oprávněné osobě nárok v případě porušení povinností ze strany zavázaného účastníka po sepisu notářského zápisu, nařídit a provést exekuci k vymožení pohledávky oprávněné osoby, a zda závazkový právní vztah, ze kterého vyplývá povinnost zavázaného účastníka splnit peněžitý dluh, může být založen ujednáním zavázaného účastníka a oprávněné osoby obsaženým v příloze notářského zápisu, která podle dovolatelky nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud řešena.
Dovolatelka se domnívá, že odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení § 71a notářského řádu, a to zejména ustanovení § 71a odst. 1, což mělo za následek chybné rozhodnutí ve věci, když zcela opominul skutečnost, že povinná v notářském zápisu podle názoru dovolatelky svolila k přímé vykonatelnosti nejen podle ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu, ale i podle ustanovení § 71a odst. 1 notářského řádu.
Podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“ není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil (srov. např. usnesení ze dne 19. května 2014, sp. zn. 32 Cdo 165/2014, a ze dne 29. července 2014, sp. zn. 32 Cdo 709/2014), že přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nemůže založit otázka, jejíž řešení vyplývá přímo ze zákona. Obdobně Nejvyšší soud při posuzování zásadního právního významu napadeného rozhodnutí v procesním režimu občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 vyložil (srov. rozsudek ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. 32 Cdo 3931/2011, a předtím například usnesení ze dne 30. května 2006, sp. zn. 29 Odo 462/2005, a ze dne 24. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 48/2007), že rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti. Tento závěr lze plně vztáhnout i na právní úpravu občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2014.
Předestřela-li dovolatelka k řešení podle svého názoru dovolacím soudem dosud neřešenou otázku, zda závazkový právní vztah, ze kterého vyplývá povinnost zavázaného účastníka splnit peněžitý dluh, může být založen ujednáním zavázaného účastníka a oprávněné osoby obsaženým v příloze notářského zápisu, nejde o otázku, která by mohla otevřít přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť jde o otázku jednoduchou, jejíž řešení vyplývá z právní úpravy, a proto není zapotřebí její řešení v rozhodovací praxi soudů.
Podle ustanovení § 71a odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném od 1. ledna 2014 (dále též jen „notářský řád“), notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.
Podle ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.
Ze znění § 71a odst. 1 notářského řádu jednoznačně vyplývá, že svolení zavázaného účastníka, aby byl podle zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní, se může týkat pouze peněžitého dluhu vyplývajícího ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis. Je proto zjevné, že není možné, aby tento vztah byl založen ujednáním osob, které nejsou účastníky notářského zápisu. Jednostranné uznání dluhu z již založeného závazkového právního vztahu umožňuje pouze ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu. V řešeném případě je nadto v samotném notářském zápisu uvedeno, že jde o prohlášení vykonatelnosti podle ustanovení § 71a odst. 2 notářského řádu. Dovolatelkou tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání tak není dán.
Formuluje-li dále dovolatelka otázku, zda lze na základě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti dle § 71a odst. 1 notářského řádu, ve kterém zavázaný účastník svolil, aby byla dle tohoto notářského zápisu nařízena a provedena exekuce k vymožení smluvní pokuty, na jejíž zaplacení vznikne oprávněné osobě nárok v případě porušení povinností ze strany zavázaného účastníka po sepisu notářského zápisu, nařídit a provést exekuci k vymožení pohledávky oprávněné osoby, která podle její názoru nebyla v judikatuře dovolacího soudu dosud řešena, nemůže být ani prostřednictvím této otázky přípustnost dovolání založena, poněvadž na jejím řešení napadené rozhodnutí nespočívá. Tuto otázku odvolací soud vůbec neřešil, neboť správně uvedl, že jde o notářský zápis podle ustanovení § 71 odst. 2, a nikoliv odst. 1 notářského řádu. Nejvyšší soud zdůraznil již v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, že dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání oprávněného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-