// Profipravo.cz / Monitoring 14.11.2017

Právo jednat před soudem ve své mateřštině

Právo účastníka civilního řízení jednat před soudem ve své mateřštině se nevztahuje na písemný styk soudu s účastníky a naopak

vytisknout článek




Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na svém zasedání dne 18. října 2017 k publikaci v tzv. zelené sbírce (Sbírka rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, doplněná o některá důležitá rozhodnutí nižších soudů) rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, sp. zn. 19 Co 218/2013, s následující právní větou: Z ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř. nelze dovozovat povinnost soudu zajistit překlad jím vydaného rozhodnutí do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá český jazyk.

Tím civilní kolegium Nejvyššího soudu sjednotilo dosud nejednotnou praxi, která v některých případech umožňovala účastníkům řízení, aby se na civilní soudy obraceli písemnými podáními v jiném, než českém, jazyce a dovozovala povinnost českých soudů překládat písemnosti, jež jsou těmto účastníkům v civilním řízení doručovány, do jejich mateřštiny. Publikací uvedeného rozhodnutí v zelené sbírce se většina členů občanskoprávního a obchodního kolegia přiklonila k názoru, že v civilněprávních řízeních je právo na jednání ve vlastní mateřštině před soudem omezeno pouze na ústní jednání soudu a nevztahuje se na písemný styk soudu s účastníky a naopak.

V trestních řízeních oproti výše uvedenému i nadále platí, že obviněnému musí být písemně překládána vyjmenovaná rozhodnutí obsažená v § 28 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o naplňování principu favor defensionis (v prospěch obhajoby), neboť na rozdíl od rovného postavení všech účastníků civilních řízení, je obviněný v trestním řízení v „oslabeném postavení“. Proto disponuje souhrnem oprávnění, kterých se protistrana (žalobce) nemůže dovolávat.

(zdroj zprávy naleznete zde)

Autor: tisk. zpráva NS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články