// Profipravo.cz / Monitoring 22.06.2016
Zkrácení doby nočního klidu
Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná
Plénum Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhovělo návrhu Ministerstva vnitra a zrušilo ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů ustanovení čl. 2 odst. 2 písm. e) obecně závazné vyhlášky města Chrastava č. 2/2014, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích, kterou se stanovuje kratší doba nočního klidu, výjimečné případy, ve kterých lze rozhodnutím vymezit dobu nočního klidu kratší, a vymezují činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek v obci, včetně omezení těchto činností.
V čl. 2 odst. 2 napadené vyhlášky jsou stanoveny výjimečné případy, při nichž je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než doba nočního klidu obecně vymezená v § 47 odst. 3 věta první zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, od 22:00 do 6:00 hodin. Pod písmeny a) až d) jsou uvedeny konkrétní termíny, například silvestrovská noc, víkendové noci během prázdnin či poslední dubnová noc. V napadeném ustanovení e) je stanoveno, že v době konání společenských a kulturních akcí pořádaných městem Chrastava je doba nočního klidu vymezena dobou od 02:00 do 06:00 hodin. Tímto ustanovením si dle navrhovatele město Chrastava pro sebe udělilo výjimku a samo sebe vyňalo z povinnosti nechat své záměry posoudit v rámci vyhláškou pro ostatní subjekty zavedeného povolovacího řízení, což zakládá nerovnost osob podléhajících výkonu moci a dochází k porušování ústavních principů.
Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená část vyhlášky je v rozporu s § 47 odst. 3 zákona o přestupcích. Z ustanovení věty druhé § 47 odst. 3 vyplývá, že veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tj. buď konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je pro osoby žijící v obci předvídatelné. Vymezení výjimečných případů, kdy je doba nočního klidu stanovena dobou kratší než stanoví zákon, nelze vázat na konkrétního pořadatele akce, byť by jím byla obec samotná.
Z věcné působnosti dané § 47 odst. 3 zákona o přestupcích město Chrastava tedy vykročilo tím, že zkrácení doby nočního klidu navázalo na dny, kdy se rozhodne uspořádat akci, aniž by zároveň tyto dny předem specifikovalo či podrobněji vymezilo okolnosti, za nichž k uspořádání akce přistoupí. Tato skutečnost sama o sobě ke zrušení ustanovení vyhlášky postačuje a k posuzování dalších výhrad uvedených navrhovatelem již Ústavní soud nepřikročil.
Text nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/16 je dostupný zde (293 KB, PDF).
(zdroj zprávy naleznete zde)
Autor: tisk. zpráva ÚS