// Profipravo.cz / Monitoring 06.03.2013
Ústavní soud se odmítl zabývat amnestií pro nedostatek své pravomoci
Ústavní soud, Brno, 6. března 2013, TZ 14/13
Na včerejším zasedání pléna Ústavního soudu byl odmítnut návrh skupiny senátorů na zrušení ustanovení čl. II rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2003 Sb., o amnestii, ze dne 1. ledna 2013, a to z důvodu, že Ústavní soud není k jeho projednání příslušný. Soudci Pavel Rychetský, Ivana Janů a Vojen Güttler s většinovým závěrem pléna nesouhlasili a vyhradili si odlišná stanoviska do výroku usnesení, soudce Miloslav Výborný ohlásil odlišné stanovisko ve vztahu k odůvodnění.
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 14. ledna 2013 se skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatelé“) domáhala zrušení čl. II rozhodnutí prezidenta o amnestii (dále jen „amnestijní rozhodnutí“), neboť je podle jejich názoru v rozporu s hodnotami demokratického právního státu, jakož i s principem limitů výkonu státní moci. Alternativně se domáhali toho, aby Ústavní soud nálezem vyslovil protiústavnost čl. II amnestijního rozhodnutí pro jeho rozpor s hodnotami demokratického právního státu a rozpor s ústavním pořádkem. 21. ledna 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh Městského soudu v Praze na zrušení téhož rozhodnutí. Tento návrh byl ve vztahu k čl. II napadeného rozhodnutí Ústavním soudem odmítnut jako nepřípustný (pro překážku jiného řízení zahájeného v téže věci), ve zbytku pak byl odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele.
Na konkrétním textu odůvodnění a odlišných stanovisek soudci Ústavního soudu dosud pracují a zveřejněna budou do konce tohoto týdne.
V tuto chvíli lze uvést, že důvodem odmítnutí byla skutečnost, že se Ústavní soud necítí být příslušný k přezkumu tohoto typu aktu prezidenta republiky. Vyhlášení amnestie považuje Ústavní soud za výsadní právo prezidenta republiky, jde o ústavně zakotvený akt milosrdenství, na nějž není právní nárok a který neobsahuje odůvodnění. Takový akt je ze své podstaty z právního i soudního přezkumu vyloučen, a to i z přezkumu před Ústavním soudem. Jak dokládá judikatura mezinárodních lidskoprávních soudů, takový přezkum by byl možný toliko ve zcela výjimečných poměrech, například v případě amnestování zločinů podle mezinárodního práva.
Ústavní soud však vážil i vývoj ve vnímání amnestií v jiných evropských zemích, a to zejména ve světle doktríny právního státu. V řadě západoevropských zemí je totiž vyhlášení amnestie svěřováno do pravomoci parlamentům, přičemž abolice jako součást amnestie neexistuje či byla ústavodárcem zrušena (srov. například obdobný vývoj v sousední Slovenské republice, kde došlo ke zrušení abolice ústavním zákonem v roce 2001). To jsou však úvahy, jimž by se měl v budoucnu věnovat v České republice ústavodárce.
(zdroj zprávy naleznete zde)
Autor: tisk. zpráva ÚS