// Profipravo.cz / Monitoring 20.02.2011

K rozsudku ESLP ve věci Augustin Andrle proti ČR

Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Augustin Andrle proti České republice

vytisknout článek


Dne 17. února 2011 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Augustin Andrle proti České republice. Stěžovatel namítal porušení zákazu diskriminace zaručeného článkem 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v souvislosti s jeho právem na pokojné užívání majetku chráněným článkem 1 Protokolu č. 1.

Stěžovateli byly v roce 1998 svěřeny do výchovy dvě z jeho čtyř dětí. V roce 2003 zamítla Česká správa sociálního zabezpečení jeho žádost o starobní důchod podanou v době, kdy mu bylo 57 let, a to z důvodu nedosažení důchodového věku. Ten byl podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v případě stěžovatele vypočten na 61 let a deset měsíců. Poté, co stěžovatel se svým nárokem neuspěl před krajským, Nejvyšším ani Ústavním soudem, obrátil se na Evropský soud s námitkou, že ustanovení upravující věkovou hranici pro odchod do důchodu (§ 32 citovaného zákona), které ženám, jež pečovaly o děti, umožňuje na rozdíl od mužů ve stejné situaci odcházet do důchodu dříve, je v daném ohledu diskriminační.

Evropský soud nejprve připomenul obecný princip, podle kterého aby bylo odlišné zacházení založené výlučně na základě pohlaví v souladu s Úmluvou, musí k němu existovat velice závažné důvody. Na druhou stranu, pokud jde o přijímání obecných opatření v rámci dlouhodobější sociálně-ekonomické politiky, je státům – co do výběru konkrétních opatření – obecně přiznáván poměrně široký prostor pro jejich vlastní uvážení. Evropský soud reagoval na argumenty vlády, když předmětnou právní úpravu posuzoval v rámci širšího historického kontextu, a konstatoval, že právní úprava týkající se důchodového věku, která byla původně konstruovaná jako jistá kompenzace za ztížené postavení žen ve společnosti, sledovala bezpochyby legitimní cíl. Takovýto přístup je potom rozumně a objektivně ospravedlnitelný tak dlouho, dokud bude vůči ženám takového zvláštního zacházení ze společenského a ekonomického pohledu zapotřebí. Podle Evropského soudu musí – vzhledem k postupnému vývoji ve společnosti – i legislativní změny přicházet postupně, přičemž s přihlédnutím k časové náročnosti probíhající důchodové reformy nelze opatření, která Česká republika doposud přijala (například novela zákona o důchodovém pojištění účinná od 1. ledna 2010), co do jejich načasování a co do jejich rozsahu považovat za vybočující z prostoru pro vlastní uvážení, kterým státy v této oblasti disponují.

V daném případě tak rozdílné zacházení nebylo ve vztahu k legitimnímu cíli, který sledovalo, nepřiměřené, a Evropský soud proto konstatoval, že k porušení článku 14 Úmluvy ve spojení s článkem 1 Protokolu č. 1 nedošlo.

(zdroj zprávy naleznete zde)

Autor: tisk. zpráva MSp

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů