// Profipravo.cz / Náklady řízení 24.11.2023
ÚS: Odepření práva na přístup k soudu administrativním pochybením
Pokud soud omylem zastaví řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by předtím účastníka vyzval k úhradě, odepře mu tím právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2638/23, ze dne 24. 10. 2023
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Z odůvodnění:
I. Vymezení věci a argumentace v ústavní stížnosti
1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí Nejvyšší správní soud odepřel právo na přístup k soudu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, protože napadeným usnesením zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž by stěžovatelku řádně vyzval.
2. Stěžovatelka se obrátila na správní soudy žalobou proti rozhodnutí podle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (s.ř.s.). Správce daně totiž provedl u stěžovatelky daňovou kontrolu na dani z příjmů právnických osob. Na základě kontroly orgány finanční správy neuznaly stěžovatelce uplatněný bonusový odpočet nákladů vynaložených na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odvolání proti jednotlivým platebním výměrům zamítlo Odvolací finanční ředitelství (vedlejší účastník) rozhodnutím ze dne 28. 7. 2021, č. j. 28986/5200-11433-710862. Krajský soud v Brně však žalobu rozsudkem ze dne 29. 3. 2023, čj. 29 Af 60/2021-90, zamítl jako nedůvodnou.
3. Proti rozhodnutí krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, o níž rozhodl Nejvyšší správní soud nyní napadeným usnesením tak, že řízení o kasační stížnosti zastavil (výrok I.) s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění konstatoval, že společně s podáním kasační stížnosti stěžovatelka nesplnila poplatkovou povinnost [podle § 4 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Nejvyšší správní soud ji proto vyzval usnesením ze dne 7. 6. 2023, čj. 8 Afs 91/2023-11, k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne doručení daného usnesení. Usnesení bylo zástupci stěžovatelky doručeno 7. 6. 2023, stěžovatelka na něj však ve lhůtě stanovené soudem (ani později ke dni vydání usnesení) nijak nereagovala a uvedené výzvě nevyhověla. Jelikož stěžovatelka neuhradila soudní poplatek, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. zastavil s ohledem na § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
4. Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti usnesení Nejvyššího správního soudu o zastavení řízení. Namítá, že jí soud odepřel právo na přístup k soudu. Řízení totiž zastavil bez řádné výzvy k zaplacení soudního poplatku. Až z usnesení o zastavení se stěžovatelka o domnělé výzvě dozvěděla. Tato skutečnost plyne i z usnesení ze dne 29. srpna 2023, č.j. 8 Afs 91/2023-30, kterým jí soud vrátil soudní poplatek uhrazený v reakci na zastavení. V rozhodnutí o vrácení poplatku soud uvedl, že stěžovatelka po zastavení řízení požádala o "prověření a nápravu" s tím, že ji ke splnění poplatkové povinnosti soud nevyzval. Současně s tím soudní poplatek uhradila. Jak již Nejvyšší správní soud stěžovatelce sdělil v přípisu z 14. 8. 2023, čj. 8 Afs 91/2023-26, prověřením informačního systému soudu zjistil, že z důvodu administrativního pochybení nebyla k datové zprávě připojena výzva k uhrazení soudního poplatku (byť datová zpráva podle svého označení tuto výzvu obsahovat měla). Soud vyšel z označení datové zprávy, tedy z toho, že stěžovatelka byla k úhradě poplatku řádně vyzvána. Tím, že usnesení o zastavení řízení bylo účastníkům doručeno, je jím soud ze zákona vázán (§ 55 odst. 2 s. ř. s) a není oprávněn uvedené usnesení zrušit, ani je jakkoliv změnit. Oprávnění toto usnesení zrušit přísluší podle usnesení o vrácení soudního poplatku pouze Ústavnímu soudu v řízení o ústavní stížnosti. K obsahu usnesení o vrácení soudního poplatku stěžovatelka dodává, že za daných okolností nelze nezaplacení soudního poplatku přičítat stěžovatelce k její tíži.
II. Posouzení Ústavním soudem
5. Ústavní soud nejprve posoudil splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas (rozhodnutí bylo vydáno dne 10. 8. 2023 a téhož dne nabylo právní moci), oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s požadavky § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
6. Ústavní soud za daných okolností nevyzýval účastníka ani vedlejšího účastníka k vyjádření k ústavní stížnosti. Stěžovatelka k ústavní stížnosti přiložila korespondenci mezi advokátem stěžovatelky a Nejvyšším správním soudem, v níž soud výslovně uznává, že došlo k administrativnímu přehlédnutí, které může napravit jedině Ústavní soud. Skutečnost, že označení zásilky na doručence neodpovídalo jejímu reálnému obsahu plyne taktéž z usnesení o vrácení poplatku ze dne 29. srpna 2023, čj. 8 Afs 91/2023-30. Toto usnesení je veřejnou listinou. Stěžovatelka přiložila veškeré relevantní části spisu k ústavní stížnosti. Podstatné skutečnosti o datu rozhodnutí a právní moci jsou pak ověřitelné z veřejné databáze www.nssoud.cz. Z pohledu aplikace práva se jedná o vertikální vztah mezi jednotlivcem a státem, proto ani skutečnost, že Ústavní soud nevyzval vedlejšího účastníka řízení k vyjádření, nejde k tíži základním právům a svobodám. Správní orgán totiž jejich nositelem není. Ústavní soud podle § 44 zákona o Ústavním soudu zvážil, zda ve věci není třeba konat ústní jednání. Jednání by ale nepřispělo k dalšímu objasnění věci, než jak se s ní Ústavní soud seznámil z podání stěžovatelky.
7. Ústavní stížnost je důvodná.
8. Ústavní soud v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí připomíná, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť dle čl. 83 Ústavy je soudním orgánem ústavnosti, nikoliv součástí soustavy obecných soudů. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebyly dotčeny ústavně chráněné práva a svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. V nyní projednávané věci došlo administrativním pochybením v konečném důsledku k odepření práva na přístup k soudu. Stěžovatelčina kasační stížnosti nebyla projednána, protože řízení bylo zastaveno, aniž by soud stěžovatelku řádně vyzval k zaplacení soudního poplatku. Stěžovatelku pouze poučil o jejích právech zasláním informací o řízení, usnesení však k zásilce nepřiložil. Nejvyšší správní soud sám uznal v ústavní stížnosti uvedené pochybení, jak plyne z již citovaného usnesení o vrácení poplatku.
9. Rozhodování velkého množství kauz vyžaduje nepochybně pečlivost a svědomitost soudní správy, aby nedocházelo k nežádoucím zásahům do práv účastníků. Člověk ale není stroj a mylné nepřiložení zásilky v nyní projednávané věci není ničím jiným, než přehlédnutím, které se v konečném důsledku podařilo v krátkém čase zvrátit a šetřit procesní práva stěžovatele, která mu náleží [obdobně tak Ústavní soud konstatoval v nálezu sp. zn. II. ÚS 3330/20 ze dne 12. 1. 2021 (N 10/104 SbNU 100), vydaném v trestním řízení].
III. Závěr
10. V řízení před Nejvyšším správním soudem byla porušena práva stěžovatelky na přístup k soudu zaručená v čl. 36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto stížnosti vyhověl podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu a napadené rozhodnutí zrušil. V dalším řízení bude stěžovatelka řádně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, a dostane tak řádně možnost meritorního přezkumu Nejvyšším správním soudem - pakliže odstraní vady stížnosti a splní podmínku řízení, kterou je splnění poplatkové povinnosti.
Autor: US