// Profipravo.cz / Jednání, příprava jednání, koncentrace řízení 26.06.2014
VS: K přerušení řízení o ochranu osobnosti
V řízení o mzdový nárok a o náhradu škody za poskytnutí nepravdivých informací o délce nemocenské zaměstnavatelem orgánu sociálního zabezpečení není řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení o ochranu osobnosti významné, a proto existence takového řízení nemůže být důvodem pro přerušení řízení o ochranu osobnosti podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.
podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1Co 100/2014, ze dne 30. 4. 2014
Dotčené předpisy: § 109 odst. 2 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb.
Kategorie: přerušení řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Napadeným usnesením krajský soud řízení ve věci podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. přerušil s odůvodněním, že se žalobkyně žalobou domáhala ochrany osobnosti za to, že jí žalovaný nevyplatil řádně mzdu a záměrně neposkytl orgánu zdravotního a sociálního pojištění pravdivé údaje, v důsledku čehož jí byla vyplacena nemocenská v minimální výši a žalobkyně zůstala zcela bez finančních prostředků. Soud dále uvedl, že u Okresního soudu ve Frýdku - Místku se žalobkyně po žalovaném domáhá doplatku na mzdě ve výši 24.050 Kč a náhrady škody vzniklé v souvislosti s nahlášením nepravdivých údajů OSSZ. Okresní soud po provedeném dokazování žalobu zamítl, rozsudek doposud nenabyl právní moci. Podle názoru krajského soudu v daném případě soud návrhu žalované na přerušení řízení vyhověl, neboť u Okresního soudu ve Frýdku - Místku probíhá řízení, které má význam pro rozhodnutí ve věci samé a váže se k existenci samotného tvrzeného neoprávněného zásahu, neboť byla-li mzda řádně vyplacena a žalovaný se nedopustil škodného jednání, nemohl se dopustit neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobkyně, a návrhu žalované na přerušení řízení vyhověl. Navíc okresní soud ve své věci provedl dokazování a nepravomocně již rozhodl. Za této situace se přerušení jeví jako vhodné i z pohledu procesní ekonomie.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, s napadeným rozhodnutím nesouhlasila a požadovala jeho zrušení. V odůvodnění odvolání uvedla, že zde nejsou důvody pro přerušení řízení a nic nebrání soudu, aby ve věci rozhodl. Přerušením řízení by dle žalobkyně došlo navíc ke zbytečným průtahům v celé věci.
Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.
Podle čl. II., přechodných ustanovení, bodu 1. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Podle čl. II., přechodných ustanovení, bodu 4. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 218c zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Novela o.s.ř. provedená zákonem č. 404/2012 Sb. nabyla účinnosti 1. 1. 2013, odvolání směřuje proti rozhodnutí vydanému dne 3. února 2014, v řízení zahájeném přede dnem 1. 1. 2014, proto je třeba odvolací řízení provést podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění platném po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen o.s.ř.).
Odvolací soud po zjištění, že podané odvolání splňuje obecné náležitosti uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí toliko v napadené části i jemu přecházející řízení, v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř. tak učinil bez nařízení odvolacího jednání, a poté dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnosti.
Podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět; to neplatí v řízení o povolení zápisu do obchodního rejstříku.
V posuzovaném případě krajský soud přerušil řízení, přičemž za řízení řešící otázku, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, považoval řízení vedené před okresním soudem, kde je řešena otázka, zda žalovaný řádně vyplatil žalobkyni mzdu. S tímto názorem odvolací soud nesouhlasí.
Institut přerušení řízení v ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. dopadá na situace, kdy probíhá jiné řízení, v němž je řešena dílčí otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v jeho posuzovaném sporu a kterou by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o.s.ř.). Otázky, které si soud může posoudit sám, jsou ty otázky, které přísluší rozhodnout jinému soudu nebo jinému orgánu. Významné pro rozhodnutí v řízení o ochranu osobnosti jsou zejména otázky existence zákonných předpokladů, jimiž jsou zásah do osobnostních práv fyzické osoby, který vyvolal nebo byl objektivně způsobilý vyvolat újmu spočívající buď v porušení nebo ohrožení osobnostních práv fyzické osoby, protiprávní (neoprávněný) charakter tohoto zásahu, snížení důstojnosti a vážnosti fyzické osoby ve společnosti ve značné míře, příčinná souvislost mezi neoprávněným zásahem a zmíněnou újmou. V řízení před okresním soudem se však žádná taková otázka neřeší, ale jde zde o mzdový nárok, jehož výrazem bude pouze rozhodnutí, zda je mzdový nárok uplatněn po právu či nikoli. Případné neplnění povinností ze strany zaměstnavatele platit mzdu za vykonanou práci může mít svůj dopad do hmotného zajištění potřeb žalobkyně či osob na ní závislých, znamenalo by pracovněprávní delikt, který ovšem není způsobilý vyvolat újmu spočívající v porušení nebo ohrožení osobnostních práv fyzické osoby - zaměstnance. V pracovním sporu se tedy řeší otázky zcela odlišné od předmětu sporu o ochranu osobnosti a rozhodnutí okresního soudu nemůže mít pro řízení o ochranu osobnosti žádný význam. Pokud žalobkyně za protiprávní zásah do její cti a důstojnosti označila skutečnost, že jí žalovaný nevyplatil mzdu, pak je na krajském soudu, aby si sám vyhodnotil splnění zmíněných zákonných předpokladů odpovědnosti za zásah do osobnostních práv žalobkyně bez ohledu na rozhodnutí okresního soudu. Stejný závěr lze učinit i o významu žaloby na náhradu škody způsobené uvedením nesprávných údajů orgánu sociálního zabezpečení o délce nemocenské žalobkyně. Ani toto řízení nemůže mít pro řízení o ochranu osobnosti žádný význam, neboť nešlo o údaje chráněné osobnostním právem.
Skutečnost, že u jiného soudu probíhá řízení o mzdový nárok a o náhradu škody za poskytnutí nepravdivých informací o délce nemocenské zaměstnavatelem orgánu sociálního zabezpečení, tedy není řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení o ochranu osobnosti významné a existence takového řízení nemůže být proto důvodem pro přerušení tohoto řízení podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.
Odvolací soud z těchto důvodů rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 3 o.s.ř. změnil tak, že se řízení nepřerušuje.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pouze pokud na základě podaného dovolání dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o.s.ř.).
Autor: VS