// Profipravo.cz / Nedostatek podmínky řízení, překážky postupu řízení 20.04.2015
Označení organizační složky zahraniční osoby v žalobě
Soudní judikatura již dříve dospěla k závěru, že organizační složka zahraniční (fyzické nebo právnické) osoby umístěná na území České republiky a zapsaná do obchodního rejstříku nemá způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ve všech záležitostech týkajících se organizační složky je totiž vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Tzv. právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení má proto ve všech případech (včetně pracovněprávních) pouze zahraniční (fyzická nebo právnická) osoba a nikoli její organizační složka. Na těchto závěrech dovolací soud i nadále setrvává.
Údaj o tom, že se věc týká organizační složky, zákon nevyžaduje. Z toho plyne, že v žalobě sice může být tento údaj uveden, nicméně jestliže žalobce takový údaj v žalobě neuvede, nelze v tom spatřovat nedostatek (neúplnost nebo nesprávnost) žaloby.
Okolnost, že věc se týká organizační složky zahraniční právnické osoby, žalobce může vyjádřit tím, že za označení účastníka řízení připojí údaj o organizační složce. Údaj, že věc se týká organizační složky, však může být v žalobě vyjádřen i jinak (při vylíčení rozhodujících skutečností, v označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, apod.).
Připojí-li žalobce za označení účastníka řízení údaj o jeho organizační složce, není takový postup na újmu určitosti označení účastníka řízení a nelze z něj ani dovozovat, že by za účastníka řízení byla označena jen organizační složka. Jestliže žalobce označil účastníka řízení v souladu s ustanovením § 79 odst. 1, větou druhou a třetí o. s. ř., nevzbuzuje údaj o organizační složce tohoto účastníka žádnou pochybnost o tom, kdo je účastníkem řízení. O vadnou žalobu (neúplné podání) jde tehdy, jestliže účastník řízení je označen jen obchodní firmou (zahraniční) právnické osoby a chybí údaj o její právní formě, popřípadě též uvedení jejího sídla, byť za těmito údaji následuje údaj o její organizační složce. Protože tento nedostatek brání pokračování v řízení, je soud povinen pokusit se zjednat nápravu postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. Podle ustanovení § 43 o. s. ř. soud postupuje také tehdy, jestliže v žalobě není jednoznačně vyjádřeno, zda byla za účastníka řízení označena (zahraniční) právnická osoba nebo její organizační složka. Jen tehdy, byla-li mimo jakoukoliv pochybnost za účastníka řízení označena samotná organizační složka, soud řízení podle ustanovení § 104 odst. 1, věty první o. s. ř. zastaví. V takovém případě jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť je zřejmé, že za účastníka byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1592/2013, ze dne 4. 12. 2014
Dotčené předpisy: § 19, § 79 odst. 1, § 43 a § 90 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012
Kategorie: účastníci řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že „výpověď z pracovního poměru daná žalobci dne 26. 10. 2009 z důvodu uvedeného v § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je neplatná“. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl zaměstnán u žalované banky HSBC – pobočka Praha od roku 1998 s pracovní náplní mimo jiné zavést a provozovat v České republice standardní elektronické bankovnictví pro firemní klienty, že na začátku října 2009 se zúčastnil zasedání Evropské rady zaměstnanců HSBC za Českou republiku, kde se řešila i problematika nových servisních středisek v centrální Evropě, že požadoval od pražského managementu banky adekvátní informace v souvislosti se zaměstnaností a plány managementu, ale že místo nich obdržel několik dnů před plánovaným setkáním s vedoucím organizační složky banky HSBC – pobočka Praha na téma Evropská rada zaměstnanců a úspory nákladů (dne 26. 10. 2009) výpověď z pracovního poměru podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce považuje jednání žalované za diskriminační v souvislosti s aktivitou žalobce v Evropské radě zaměstnanců a domnívá se, že důvody pro udělení výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce nebyly dány, neboť od počátku pracoval v bance HSBC v ČR pro korporátní, firemní klienty v rámci divize corporate banking a tato divize stále funguje. V žalobě označil za žalovanou „HSBC Bank plc – pobočka Praha se, IČO 65997212, se sídlem Millenium Plaza, V Celnici 10, Praha 1, 117 21“.
Žalovaná uvedla, že v průběhu roku 2009 procházela rozsáhlými organizačními změnami, které se týkaly celé řady oddělení a velkého počtu zaměstnanců s cílem dosažení optimálního profesního a kvalifikačního složení zaměstnanců, a že tyto změny se dotkly i oddělení corporate banking, oddělení PCM, do kterého svým pracovním zařazením patřil žalobce. Dne 26. 10. 2009 žalovaná rozhodla, že z důvodu zvýšení efektivnosti práce a snížení provozních a administrativních nákladů se ve struktuře oddělení PCM ruší dvě pozice, asistentka customer service desk a PCM koordinátor CB (pozice žalobce), a následně byla dána žalobci výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce.
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 22. 8. 2011, č. j. 23 C 71/2010-125, žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 5.800,- Kč. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná neprokázala, že by žalobce nemohla dále zaměstnávat. Nebyla prokázána příčinná souvislost mezi organizační změnou a nadbytečností žalobce, když žalobce mohl vykonávat pracovní pozice, na které byli přijati noví zaměstnanci (dva z nich měli pouze středoškolské vzdělání se zaměřením na výpočetní techniku, zatímco žalobce měl dlouholeté zkušenosti v oddělení PCM, které zakládal a v němž vykonával řadu činností i jiných než internetové bankovnictví). Žalovaná neuvedla ani neprokázala, jaká kritéria k výkonu nových úkolů na dosavadním úseku žalobce nesplňoval.
K odvolání účastníků Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 11. 2012, č. j. 62 Co 274/2012-196, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil a rozhodl, že žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně, že žalovaná je povinna doplatit soudní poplatek za odvolání ve výši 1.000,- Kč Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 7.780,- Kč k rukám advokáta Mgr. Ing. Jana Vavřiny. K námitce žalované i z „úřední činnosti“ se nejdříve zabýval tím, zda žalovaná má způsobilost být účastníkem řízení. Vyšel z toho, že v soudní praxi není sporu o tom, že organizační složka zahraniční právnické osoby způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. nemá, a to, ani když je tato organizační složka zapsána v obchodním rejstříku. Dovodil, že „žalovaná tak, jak je označena v žalobě (HSBC Bank plc – pobočka Praha, IČO 65997212, se sídlem v Praze 1, Millenium Plaza, V Celnici č. 10), je zcela nepochybně označena jako organizační složka zahraniční právnické osoby tak, že o její identifikaci není žádných pochyb“, neboť její označení splňuje všechny zákonné náležitosti uvedené v § 79 odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř., kdy je zde údaj o obchodní firmě, identifikačním čísle i jejím sídle. „Označení žalované tedy nevzbuzuje žádných pochyb, přičemž rozhodně nelze dovodit, že by žalovaným subjektem ve skutečnosti měla být právě zahraniční právnická osoba, a označení zahraniční právnické osoby se ani v žalobě ani v žádných dalších podáních žalobce ve spise neobjevuje.“ Protože žalovanou je „non subjekt“, subjekt, který nemá způsobilost být účastníkem řízení, a „jedná se o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, muselo být řízení zastaveno“.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítl, že, i když v žalobě označil žalovanou nepřesně, z obsahu spisu (z důkazů, které přiložil k žalobě, i z plné moci právního zástupce žalované) vyplývalo, že subjektem řízení je zahraniční právnická osoba HSBC BANK PLC se sídlem 8 Canada Square, London E14 5 HQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Reg. č. 14259 a věc se týká její organizační složky HSBC Bank plc – pobočka Praha, IČO 65997212, se sídlem v Praze 1, Millenium Plaza, V Celnici č. 10. Jednalo se o dodatek k pracovní smlouvě ze dne 21. 6. 2005, o pracovní smlouvu ze dne 28. 4. 1998 a především o výpověď z pracovního poměru ze dne 26. 10. 2009, kde je jako zaměstnavatel uvedena zahraniční osoba HSBC BANK PLC se sídlem 8 Canada Square, London E14 5 HQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska. I sama žaloba zjevně svým obsahem mířila proti zahraniční osobě. Žalobce se domnívá, že měl být soudem prvního stupně vyzván k odstranění nepřesného označení žalované, neboť z posuzovaného předmětu sporu a z obsahu spisu musel soud rozdílnost označení žalované a neurčitost vidět. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 31. 10. 2012 v odvolacím řízení bez výzvy soudu opravil označení žalované na HSBC BANK PLC se sídlem 8 Canada Square, London E14 5 HQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Reg. č. 14259, HSBC Bank plc – pobočka Praha, IČO 65997212, se sídlem v Praze 1, Millenium Plaza, V Celnici č. 10. Odvolací soud se však vůbec tímto procesním podáním žalobce nezabýval a na tuto skutečnost nijak nereagoval, tím se odvolací soud při rozhodování v předmětné věci odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2847/2011 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1027/2010. Žalobce dále namítl, že původně nesprávně označil právnickou osobu prostřednictvím její organizační složky a jejího vedoucího, ale že v žalobě uvedený ji reprezentující orgán nezaměnitelně určuje právě konkrétní právnickou osobu, a to tu, jejíž určení vyplývá i z ostatních částí žaloby, zejména z vylíčení rozhodných skutkových okolností. Žalobce navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl, příp. zamítl. Uvedla, že dovolání je nepřípustné, neboť usnesení odvolacího soudu není ani jedním z typů rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, a že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, když podle soudní judikatury není organizační složka zahraniční právnické osoby právním subjektem. Zažaluje-li žalobce organizační složku právnické osoby namísto právnické osoby, je soud povinen řízení zastavit. Žalovaná se plně ztotožnila se závěrem odvolacího soudu uvedeného v jeho rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) a § 237 odst. 3 o. s. ř. dovolání přípustné (neboť odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení § 79 odst. 1 větu druhou a třetí ve spojení ustanovením § 43 o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Podle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům. Způsobilost být účastníkem řízení má zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Způsobilost být účastníkem řízení tedy mají fyzické osoby [jejich způsobilost mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnanci vyplývá z ustanovení § 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném od 31. 12. 2013), a jako zaměstnavatelé z ustanovení § 10 zákona č. 262/2006 Sb. (ve znění účinném od 31. 12. 2013)], právnické osoby a stát (Česká republika); je-li stát (Česká republika) účastníkem pracovněprávních vztahů, je právnickou osobou a jedná za něj příslušná organizační složka státu (srov. § 9 zákona č. 262/2006 Sb.). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.
Soudní judikatura již dříve dospěla k závěru, že organizační složka zahraniční (fyzické nebo právnické) osoby umístěná na území České republiky a zapsaná do obchodního rejstříku nemá způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ve všech záležitostech týkajících se organizační složky je totiž vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Tzv. právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) má proto ve všech případech (včetně pracovněprávních) pouze zahraniční (fyzická nebo právnická) osoba a nikoli její organizační složka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 30 Cdo 1634/2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 32 Odo 945/2002, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1027/2010). Na těchto závěrech dovolací soud i nadále setrvává.
Podle ustanovení § 90 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá čistě procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil.
Procesní právo nestanoví, jak má být označen účastník řízení ve věci, která se týká jeho organizační složky. Protože nositelem práv a povinností je i v těchto věcech osoba, jíž je organizační složka součástí, není z pohledu procesního práva zásadně významné [ledaže jde o posouzení podmínek místní příslušnosti na výběr dané podle § 87 písm. c) o. s. ř.], zda se věc týká účastníka řízení jako celku, jeho organizační složky, která se do obchodního rejstříku zapisuje (odštěpného závodu, organizační složky zahraniční osoby), nebo jeho jiné organizační složky, která se ani do obchodního rejstříku nezapisuje.
Jak v případech, kdy se věc týká právnické osoby jako celku nebo její organizační složky, která se do obchodního rejstříku nezapisuje, tak i v případech, kdy věc se týká organizační složky, která se do obchodního rejstříku zapisuje (odštěpného závodu, organizační složky zahraniční osoby), se právnická osoba označuje podle ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. uvedením její obchodní firmy nebo názvu a jejího sídla, a - jde-li o věc vyplývající z obchodních vztahů - též uvedením jejího identifikačního čísla, popřípadě dalších údajů potřebných k její identifikaci. Údaj o tom, že se věc týká organizační složky, zákon nevyžaduje. Z toho plyne, že v žalobě sice může být tento údaj uveden, nicméně jestliže žalobce takový údaj v žalobě neuvede, nelze v tom spatřovat nedostatek (neúplnost nebo nesprávnost) žaloby. V případě, že žalobce uvede organizační složku u žalované zahraniční právnické osoby, má to význam především z hlediska místní příslušnosti soudu [srov. § 87 písm. c) o. s. ř.], a také pro přípravu jednání soudu; soud totiž může připravit jednání (§ 114 o. s. ř.) též s přihlédnutím k tomu, že věc se týká jen uvedené organizační složky účastníka řízení.
Okolnost, že věc se týká organizační složky zahraniční právnické osoby, žalobce může vyjádřit tím, že za označení účastníka řízení připojí údaj o organizační složce. Údaj, že věc se týká organizační složky, však může být v žalobě vyjádřen i jinak (při vylíčení rozhodujících skutečností, v označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, apod.) - srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 1997 sp. zn. Cpjn 30/97, které bylo uveřejněno pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1997.
Připojí-li žalobce za označení účastníka řízení údaj o jeho organizační složce, není takový postup na újmu určitosti označení účastníka řízení a nelze z něj ani dovozovat, že by za účastníka řízení byla označena jen organizační složka. Jestliže žalobce označil účastníka řízení v souladu s ustanovením § 79 odst. 1, větou druhou a třetí o. s. ř., nevzbuzuje údaj o organizační složce tohoto účastníka žádnou pochybnost o tom, kdo je účastníkem řízení. O vadnou žalobu (neúplné podání) jde tehdy, jestliže účastník řízení je označen jen obchodní firmou (zahraniční) právnické osoby a chybí údaj o její právní formě, popřípadě též uvedení jejího sídla, byť za těmito údaji následuje údaj o její organizační složce. Protože tento nedostatek brání pokračování v řízení, je soud povinen pokusit se zjednat nápravu postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. Podle ustanovení § 43 o. s. ř. soud postupuje také tehdy, jestliže v žalobě není jednoznačně vyjádřeno, zda byla za účastníka řízení označena (zahraniční) právnická osoba nebo její organizační složka. Jen tehdy, byla-li mimo jakoukoliv pochybnost za účastníka řízení označena samotná organizační složka, soud řízení podle ustanovení § 104 odst. 1, věty první o. s. ř. zastaví. V takovém případě jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť je zřejmé, že za účastníka byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení (srov. již výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1027/2010).
V posuzovaném případě žalobce v žalobě označil žalovanou jako „Hsbc Bank Plc – pobočka Praha, IČO 65997212, se sídlem v Praze 1, Millenium Plaza, V Celnici č. 10“. Z tohoto označení nevyplývá mimo jakoukoliv pochybnost, že žalovaná neměla být organizační složka dotčené (pouze obchodní firmou označené) zahraniční právnické osoby, ale samotná zahraniční osoba HSBC BANK PLC se sídlem 8 Canada Square, London E14 5 HQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Na takový závěr nelze usuzovat z důvodu, že označení žalované v žalobě neodpovídalo ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., neboť postrádalo údaj o sídle zahraniční právnické osoby. Navíc z listin k žalobě připojených, na něž žalobce v žalobě odkazoval, a jejichž obsah se tak stal součástí žalobcových tvrzení (zejména pracovní smlouvy a výpovědi z pracovního poměru) vyplývalo, že zaměstnavatelem žalobce je zahraniční právnická osoba, nikoli její organizační složka (pobočka) se sídlem v České republice. Jevil se proto rozpor mezi označením účastníků a žalobcovými tvrzeními v žalobě. Protože tento nedostatek, který bránil pokračování v řízení, soud prvního stupně nenapravil, bylo na odvolacím soudu, aby postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. zjednal nápravu. I když žalobce v průběhu odvolacího řízení podáním ze dne 31. 10. 2012 bez výzvy soudu opravil označení žalované na HSBC BANK PLC se sídlem 8 Canada Square, London E14 5 HQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Reg. č. 14259, HSBC Bank plc – pobočka Praha, IČO 65997212, se sídlem v Praze 1, Millenium Plaza, V Celnici č. 10, odvolací soud k tomuto právnímu úkonu, jímž byla vada v označení žalované a nejasnost žaloby odstraněna, nepřihlédl a usnesením ze dne 28. 11. 2012 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení z důvodu nedostatku způsobilost žalované být účastníkem řízení zastavil.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné. Nejvyšší soud České republiky je proto (s výjimkou výroku, jímž bylo žalovanému uloženo doplatit soudní poplatek za odvolání) zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.) a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1, § 243d odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Autor: -mha-