// Profipravo.cz / Náležitosti podání 03.11.2011
KS: Podání žaloby prostřednictvím datové schránky
Datovou schránku společnosti, jíž je zástupce žalobce jako advokát společníkem, k zaslání návrhu na zahájení řízení (jakož i jiného návrhu ve věci samé) využít nelze, ledaže by takový návrh, tvořící přílohu datové zprávy odeslané z datové schránky, byl samostatně opatřen uznávaným elektronickým podpisem zvoleného advokáta či samotného žalobce (účastníka řízení).
podle usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 27Co 238/2011, ze dne 29. 6. 2011 (dostupné na www.justice.cz)
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Stanislavy Krejčí a soudců Mgr. Marcely Vítkové a Mgr. Zory Komancové ve věci žalobce DELETE s.r.o., sídlem Brno, Pod Sídlištěm 1, PSČ 636 00, identifikační číslo 25330730, zast. JUDr. Ivanem Peclem, advokátem, Advokátní kancelář Economy JUDr. Pecl a spol., v.o.s., sídlem Brno, Zábrdovická 15/16, PSČ 615 00, proti žalovanému S MORAVA Leasing, a.s., sídlem Znojmo, Horní náměstí 264/18, PSČ 669 02, identifikační číslo 16325460, o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13.4.2011, č.j. 35C 67/2011-60, t a k t o :
Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou doručenou soudu 7.4.2011 domáhá se žalobce určení, že výpověď leasingových smluv č. 1070500007 a č. 10770600016, jež byla žalobci doručena 25.3.2011, je nedůvodná a určení, že žalobce je vlastníkem v žalobě specifikovaných nemovitostí. Uvedl, že dne 2.5.2005 uzavřel se žalovaným leasingovou smlouvu č. 1070500007, jejímž předmětem byly pozemky p.č. 4295/3, p.č. 4295/4, p.č. 4296/1, p.č. 4296/17, p.č. 4296/21 (bez budovy jiného vlastníka), p.č. 4296/22, p.č. 4296/23, p.č. 4296/24, p.č. 4296/25, p.č. 4296/26 (bez budovy jiného vlastníka), p.č. 4296/28, p.č. 4296/29, p.č. 4296/32, p.č. 4300/9, p.č. 4324/1, p.č. 4324/2, p.č. 4324/3, p.č. 4324/4, p.č. 4324/5, p.č. 4324/6, p.č. 4324/7, p.č. 4324/8, p.č. 4324/9, p.č. 4324/10, p.č. 4324/11, p.č. 4324/12, p.č. 4324/13, p.č. 4324/14, p.č. 4324/15, p.č. 4324/16, p.č. 4324/17, p.č. 4324/18, p.č. 4324/19, p.č. 4324/20, p.č. 4324/21, p.č. 4324/22, p.č. 4324/23, p.č. 4325/1, p.č. 4331, p.č. 4332, p.č. 8200, p.č. 8201/1, p.č. 8201/2, p.č. 8201/3, p.č. 8201/4, p.č. 8201/5, p.č. 8202, p.č. 8203/1, p.č. 8203/2, p.č. 8203/3, p.č. 8204/1, p.č. 8204/2, p.č. 8204/3, p.č. 8205/1, p.č. 8205/2, p.č. 8205/3, p.č. 8206/9, p.č. 9403/6, p.č. 9418, p.č. 9419/1, p.č. 9419/2, vše v k.ú. Židenice a dále budova č.p. 293 na parcele 8200, budovy bez č.p./č.e. na parcele 8201/1, 8201/2, 8201/3, 8201/4, 8201/5, budova bez č.p./č.e. na parcele 8202, budovy bez č.p./č.e. na parcele 8203/1, 8203/2, 8203/3, budovy bez č.p./č.e. na parcele 8204/1, 8204/2, 8204/3, budovy bez č.p./č.e. na parcele 8205/1, 8205/2, 8205/3, budova bez č.p./č.e. na parcele 9418, budovy bez č.p./č.e. na parcele 9419/1, 9419/2, vše v k.ú. Židenice. Smlouva byla měněna Dodatkem č. 1, Dodatkem č. 2 z 18.9.2009 a Dodatkem č. 3 z 31.8.2010. Dne 7.12.2007 uzavřel žalobce a žalovaný Smlouvu o finančním pronájmu nemovitosti č. 1070600016, jejímž předmětem byla skladová hala typu HARD Brno Židenice. Žalobce v žalobě popisoval okolnosti, za kterých došlo k uzavření Dodatku č. 3 ke Smlouvě č. 1070500007, které hodnotil jako podivné s tím, že v lednu 2011 došlo k vyhrocení situace. Žalobce proto projevil zájem převzít předmět leasingu ve smyslu ustanovení leasingových smluv, což bylo ze strany žalovaného odmítnuto s příslibem úpravy splátkového kalendáře dle požadavků žalobce za předpokladu, že žalobce splní žalovaným stanovené podmínky. Přestože žalobce podmínky splnil, doručil mu žalovaný dne 25.3.2011 výpovědi Leasingových smluv č. 1070500007 a č. 1070600016 spolu s výzvou k předání předmětu leasingu dne 20.4.2011. Této výpovědi předcházela snaha žalobce o opětovné projednání nesrovnalostí ve výši účtovaných částek, kdy mimo jiné dopisem ze dne 8.3.2011 navrhl několik způsobů řešení a opětovně i převzetí předmětu leasingu. Žalobce zjistil, že prokurista žalovaného nabízel předmět leasingu třetí osobě – panu K. Dopisem ze dne 1.4.2011 se žalobce proti postupu žalovaného ohradil. Žalobce je přesvědčen, že postup žalovaného je v rozporu s uzavřenou smlouvou a že výpověď není důvodná, když dluh, pro který byla dána, neexistuje, neboť se jedná o vykonstruovanou částku navýšenou o neoprávněně účtované penále a úrokovou míru. Dle názoru žalobce je zájmem žalovaného zpeněžit předmět leasingu v rozporu s uzavřenou smlouvou, čímž může žalobci vzniknout nenávratná škoda. Takový prodej by znemožnil výkon rozhodnutí v případě, že bude rozhodnuto o nedůvodnosti výpovědi a žalobci bude rovněž znemožněna podnikatelská činnost. Dle ujednání leasingové smlouvy má žalobce právo převzít, při splnění podmínek Smlouvy, předmět leasingu do vlastnictví, což mu žalovaný nejméně dvakrát odepřel. Žalobce se proto cítí jako vlastník předmětných nemovitostí a na určení v obou částech určovacího petitu má naléhavý právní zájem, neboť jen tak může chránit majetek, který splácí. Současně se žalobou se žalobce domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by bylo stanoveno, že žalobce není povinen do doby pravomocného ukončení sporu o nedůvodnosti odstoupení od smlouvy č. 1070500007 a č. 1070600016 a určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, vydat výše uvedené nemovitosti žalovanému.
Soud prvního stupně o věci rozhodoval dle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř. Nejprve se zabýval otázkou, zda žalobce alespoň osvědčil, zda-li nároky, jichž se domáhá, jsou oprávněné. Pokud jde o návrh na určení nedůvodnosti výpovědí leasingových smluv, dospěl soud prvního stupně k závěru, že tato otázka má pro posouzení sporného právního postavení žalobce a jeho případných dalších nároků z těchto smluv, pouze povahu otázky předběžné, kdy požadované určení nedůvodnosti výpovědí by nejistotu v právním postavení žalobce neodstranilo. Takovou žalobu na určení označil z hlediska potřeb praktického života za zbytečnou, kdy na takovém určení nemůže být dán naléhavý právní zájem a kdy je zřejmé, že žaloba v této části postrádá preventivní charakter – s přihlédnutím k požadovanému určení není způsobilá eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právních vztazích účastníků a předejít tak vzniku dalších soudních sporů mezi nimi (pro srovnání poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.3.2010 sp.zn. 23Cdo 128/2008). Ve vztahu k návrhu na určení vlastnictví žalobce k předmětným nemovitostem dospěl k závěru, že již z vylíčení skutkových tvrzení žalobce v žalobě je zřejmé, že nedošlo k žádné právní skutečnosti, na jejímž základě by se žalobce mohl stát vlastníkem předmětných nemovitostí a svá tvrzení ohledně toho, že mu žalovaný nejméně dvakrát odepřel právo převzít předmět leasingu při splnění podmínek leasingové smlouvy do vlastnictví, ani žádným způsobem nedoložil. Uzavřel tedy, že žalobce v dané věci ani neosvědčil nároky, jichž se žalobou domáhá, proto se ani dále nezabýval zkoumáním dalších podmínek pro vydání předběžného opatření a návrh na jeho nařízení zamítl.
Proti tomuto usnesení podal odvolání žalobce. Je přesvědčen, že soud prvního stupně na základě předložených důkazů věc nesprávně posoudil, když má za to, že dostatečně osvědčil, že tvrzené leasingové smlouvy byly uzavřeny, že žalovaný od těchto smluv odstoupil, přičemž žalobce neuznává dluh, kterým bylo ukončení smluvního vztahu odůvodněno, že se žalovaný vyhýbal jednání s žalobcem, že se snaží převzít předmět leasingu a že žalovaný nesplnil svůj závazek změnit splátkový kalendář v případě, kdy žalobce uhradí do konce ledna 2011 částku 250.000,- Kč, což žalobce učinil. Nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že návrh na určení nedůvodnosti odstoupení od leasingových smluv je návrhem nadbytečným, neboť je přesvědčen, že v daném případě se určovací žalobě vyhnout nelze, když žalobou na plnění by mohla být pouze žaloba na určení povinnosti žalovaného plnit předmětné leasingové smlouvy. Vyjádřil přesvědčení, že je zcela nepřípustné, aby soud v odvoláním napadeném rozhodnutí vlastně prejudikoval výsledek sporu, když v průběhu řízení může dojít ke změně žalobních tvrzení, což ostatně platí i ohledně žaloby na určení vlastnictví k nemovitostem. Tvrzení soudu, že pro nařízení předběžného opatření musí být kumulativně splněny podmínky, že nárok žalobce je oprávněný a že žalobce prokáže nutnost dočasné úpravy poměrů účastníků řízení, označil za chybné s tím, že takovým způsobem bylo nepřípustně rozhodnuto o meritu věci. Vyzdvihl, že vydání předmětu leasingu by mělo zcela zásadní negativní význam pro výkon rozhodnutí, když žalovaný předmět leasingových smluv nabízel třetím osobám již za trvání těchto smluv. Žalobce z toho usuzuje, že cílem převzetí nemovitého majetku, který byl předmětem smluvního vztahu je jeho okamžitý prodej, což dle svého přesvědčení rovněž osvědčil. Dle jeho názoru je tak zcela nadbytečné posuzovat oprávněnost nároků, když v průběhu řízení mohou být žalobní tvrzení změněna a návrhy na dokazování doplněny. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soud prvního stupně a jeho návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o.s.ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), a že je přípustné (§ 202 o.s.ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o.s.ř.
Dle ustanovení § 102 odst. 1 o.s.ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Dle odstavce třetího věty druhé téhož ustanovení, ustanovení § 75 odst. 1 věta druhá, § 75 odst. 2 a 4, § 75a, 75b, § 75c odst. 1 písm. a), § 75c odst. 2 až 4, § 76, 76b, 76c, 76d, 76e, 76f, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.
Dle ustanovení § 75a odst. 1 o.s.ř., návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrh na nařízení předběžného opatření byl žalobcem podán spolu se žalobou elektronicky, prostřednictvím datové schránky. Dle identifikátoru tohoto elektronického podání byla žaloba (návrh na nařízení předběžného opatření byl její součástí) přílohou datové zprávy odeslané z datové schránky subjektu Advokátní kancelář Ekonomy JUDr. Pecl a spol., v.o.s. (ID schránky 2cxje78), což není subjekt totožný se žalobcem či jeho zástupcem (JUDr. Ivanem Peclem). K příloze, jejímž obsahem byla žaloba a návrh na nařízení předběžného opatření, nebyl připojen uznávaný elektronický podpis.
Dle ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. je jednou z obecných náležitostí podání podpis. V daném případě mohla (a měla) být žaloba obsahující i návrh na nařízení předběžného opatření podepsána buď samotným žalobcem, nebo jím zvoleným zástupcem – advokátem JUDr. Ivanem Peclem. Za situace, kdy byla podána elektronicky, jako příloha datové zprávy, prostřednictvím datové schránky osoby, která není ani žalobcem, ani jím zvoleným zástupcem, a současně nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem oprávněné osoby, je nutno na ni pohlížet jako na žalobu a návrh na nařízení předběžného opatření nepodepsaný, což je vada, kterou lze v případě žaloby dodatečně odstranit postupem dle ustanovení § 43 o.s.ř. Ve vztahu k návrhu na nařízení předběžného opatření však ustanovení § 43 o.s.ř. použít nelze a soud prvního stupně měl proto návrh na nařízení předběžného opatření dle § 75a odst. 1 o.s.ř. odmítnout.
Pro úplnost odvolací soud dodává, že dle jeho názoru by nebylo nutno uznávaný elektronický podpis vyžadovat ve vztahu k žalobě (návrhu na nařízení předběžného opatření, jakož i k jinému podání obsahujícímu návrh ve věci samé) zaslané soudu elektronicky ve formě přílohy datové zprávy, odeslané z datové schránky osoby, která je k takovému podání oprávněna, tj. v danému případě buď z datové schránky samotného žalobce, nebo z datové schránky JUDr. Ivana Pecla, advokáta. Datovou schránku společnosti, jíž je zástupce žalobce jako advokát společníkem, k zaslání návrhu na zahájení řízení (jakož i jiného návrhu ve věci samé) využít nelze, ledaže by takový návrh, tvořící přílohu datové zprávy odeslané z datové schránky, byl samostatně opatřen uznávaným elektronickým podpisem zvoleného advokáta či samotného žalobce (účastníka řízení) – srov. § 15 odst. 4 věta druhá zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, ve spojení s § 24 a § 25 o.s.ř., kdy zvoleným zástupcem účastníka může být (s výjimkou § 26 a § 26a o.s.ř.) jen fyzická osoba.
Jelikož soud prvního stupně nepostupoval správně, když žalobcův návrh na nařízení předběžného opatření z důvodu chybějícího řádného podpisu dle § 75a odst. 1 o.s.ř. neodmítl, změnil odvolací soud dle § 220 odst. 3 o.s.ř. s ohledem na výše uvedené odvoláním napadené usnesení tak, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření se odmítá.
O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto až v konečném rozhodnutí ve věci.
Autor: -mha-