// Profipravo.cz / Náležitosti podání 25.11.2010

ÚS: Podání opravného prostředku prostřednictvím telefaxu

Analytická právní věta

V případě, že obecný soud nedohledá konkrétní faxové podání, které obsahuje řádný opravný prostředek, nemůže být stěžovateli tato skutečnost přičítána k tíži a obecný soud musí vycházet z presumpce jeho včasného podání; to však za podmínky, že stěžovatel prokáže odeslání i doručení takového podání. V opačném případě obecný soud poruší stěžovatelovo základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

PRÁVNÍ VĚTY

Pokud v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli, jako účastníku řízení, tato skutečnost přičítána k tíži. Je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu) bylo podáno včas.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1286/10, ze dne 08.09.2010

vytisknout článek


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. S., zastoupeného JUDr. Janem Holubem, LL.M., advokátem se sídlem Kladno, Kleinerova 24, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2009, čj. 6 To 818/2009 - 340, takto:

I. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2009, čj. 6 To 818/2009 - 340, bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Označené usnesení se proto ruší.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností P. S. (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též "odvolací soud") pro porušení čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Okresní soud v Lounech usnesením ze dne 18. 11. 2009, čj. 4 T 175/2004 - 329, (dále též "soud prvního stupně") rozhodl, že podle § 60 odst. 1 trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009, odsouzený P. S. vykoná trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 20. 9. 2006, čj. 4 T 175/2004 - 261, jako trest podmíněný v trvání dvaceti měsíců se zkušební dobou na třicet měsíců. Současně bylo rozhodnuto o jeho zařazení do věznice s dozorem. Důvodem pro přeměnu trestu byla skutečnost, že stěžovatel ve stanovené zkušební době neuhradil náklady trestního řízení a nesplnil povinnost uhradit poškozeným náhradu škody. V tomto směru neprojevil ani minimální snahu, poškozené za celou dobu nekontaktoval. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že usnesení soudu prvního stupně o vykonání uloženého podmíněného trestu bylo stěžovateli doručeno dne 4. 12. 2009. Dnem následujícím po doručení tohoto usnesení, tj. od dne 5. 12. 2009, stěžovateli začala běžet lhůta k podání stížnosti, jako opravného prostředku. Poslední den lhůty k podání stížnosti připadl na 7. prosinec 2009. Stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 8. 12. 2009, jak je patrno z připojené poštovní obálky, tedy opožděně. Vzhledem k tomuto zjištění odvolací soud stížnost z formálních důvodů zamítl jako opožděně podanou [§ 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu (dále jen "TrŘ")], aniž by věcně přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že se odvolací soud dopustil pochybení při zjišťování data, kdy byla stížnost podána. Stížnost byla podána poslední den lhůty, tj. dne 7. 12. 2009, ve 22.32 hod., prostřednictvím telefaxu z telefonního čísla 220 961 166 na faxové číslo podatelny Okresního soudu v Lounech č. 415 654 631, které je uvedeno na webové stránce tohoto soudu. Doručení faxového podání okresnímu soudu je potvrzeno zprávou o přenosu faxu, kde je jako výsledek přenosu uvedeno "OK". Skutečnost, že faxové podání bylo uvedeného dne odesláno, vyplývá i z podrobného výpisu hovorů, uskutečněných v období od 11. 11. 2009 do 10. 12. 2009, z telefonního čísla 220 961 166, který poskytla společnost Telefonica 02 Czech Republic, a. s. Z tohoto rozpisu je zřejmé, že dne 7. 12. 2009 ve 22:24:57 hod. došlo z uvedeného telefonního čísla k volání na telefonní číslo 415 654 631, tedy podatelny okresního soudu. Následující den, tj. 8. 12. 2009, bylo faxové podání doplněno písemnou formou prostřednictvím pošty. Odvolací soud, při rozhodování o stížnosti, vycházel pouze z razítka na přiložené obálce. Pro úplnost stěžovatel uvedl, že ústavní stížností napadené usnesení mu bylo doručeno dne 15. 3. 2010 společně s výzvou k nástupu do výkonu trestu. Ihned po doručení podal prostřednictvím svého právního zástupce nejen žádost o odložení výkonu trestu, ale také podnět ke stížnosti pro porušení zákona, kde odkazem na shora uvedené skutečnosti o faxovém podání poukázal na nesprávný závěr odvolacího soudu. V této souvislosti okresní soud vyzval stěžovatele k vrácení výzvy k nástupu do výkonu trestu a sdělil mu, že do doby posouzení podnětu ke stížnosti pro porušení zákona a obdržení případné další výzvy k nástupu do výkonu trestu, není povinen nastoupit do výkonu trestu. V době podání ústavní stížnosti nebyl podnět vyřízen.

Ústavní soud zaslal návrh k vyjádření Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten odkázal na odůvodnění svého usnesení s tím, že vycházel z data uvedeného na připojené poštovní obálce, podle kterého byla uvedená stížnost předána stěžovatelem k poštovní přepravě dne 8. 12. 2009.

Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadeného rozhodnutí dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že není další instancí v systému obecného soudnictví, není soudem nadřízeným soudům obecným a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, či zákonnost jiného postupu obecných soudů. Do činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným postupem těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se každý může účinně domáhat stanoveným postupem svého práva a žádat přezkoumání zákonnosti u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod garantuje každému právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

Podle § 143 odst. 1 TrŘ věty prvé se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, do tří dnů od oznámení usnesení. Z ustanovení § 59 odst. 1 TrŘ vyplývá, že podání v trestní věci lze učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telefaxem nebo dálnopisem. Trestní řád přitom nepožaduje doplnění telefaxového podání písemnou formou, jako je tomu v případě ustanovení § 42 občanského soudního řádu.

Z příslušných listinných podkladů vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně bylo stěžovateli doručeno dne 4. 12. 2009. Zákonná lhůta pro podání stížnosti začala běžet dne 5. 12. 2009. Poslední den lhůty k podání stížnosti proti tomuto usnesení připadl na den 7. 12. 2009. V poslední den lhůty právní zástupce stěžovatele stížnost v rozsahu dvou stran podal prostřednictvím faxu číslo 220 961 166, na číslo 415 654 631, což je faxové číslo podatelny Okresního soudu v Lounech. Odeslání předmětné stížnosti je potvrzeno zprávou o přenosu ze dne 7. 12. 2009 s výsledkem "OK" a podrobným výpisem hovorů společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s. Následující den, tj. dne 8. 12. 2009, bylo faxové podání doplněno písemnou formou předáním k poštovní přepravě.

Podle vyjádření okresního soudu nejsou faxová podání nikde evidována. Ihned po jejich doručení na soud jsou předána příslušné kanceláři. V projednávané věci však telefaxové podání nebylo do spisu založeno, proto odvolací soud vycházel pouze z doplněného písemného podání a z poštovního razítka na obálce. Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem po prověření podnětu ke stížnosti pro porušení zákona dospěla k závěru, že s ohledem na potvrzení faxové zprávy o podané stížnosti a výpisu hovorů k přípojce č. 220 961 116 lze dovodit, že stížnost byla obhájcem skutečně faxem zaslána na číslo podatelny okresního soudu. Ten však není schopen prokázat ani vyvrátit, že faxové podání na toto číslo došlo. Nicméně, tato skutečnost nezakládá důvod pro podání stížnosti pro porušení zákona. Tento svůj závěr uvedla v písemném podání ministerstvu spravedlnosti s tím, že celou záležitost lze řešit tzv. navrácením lhůty podle § 61 TrŘ, byť lhůta z pohledu obhájce ale zřejmě též objektivně zmeškána nebyla.

Je zřejmé, že odvolací soud neměl, při posuzování včasnosti podání stížnosti, o existenci faxového podání, které předcházelo doplněnému písemnému podání, povědomí. Tím dospěl k závěru, že stížnost byla podána opožděně. Ačkoli nelze odvolacímu soudu v postupu a rozhodnutí nic vytknout, přesto, objektivně vzato, není jeho rozhodnutí ústavně souladné, neboť s ohledem na shora uvedené bylo prokázáno, že stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, učinil poslední den lhůty shora popsané faxové podání, přičemž faxový přenos byl uskutečněn bez závad a jeho rozsah odpovídá rozsahu stížnosti, odeslané následující den poštou. Jelikož evidence faxových podání u okresního soudu není prováděna, nelze je zpětně dohledat a zjistit tak jeho konkrétní obsah. Je věcí vnitřní organice soudu, aby byla prováděna řádná soudní evidence faxových (i jiných) podání a byla včas předána do příslušné soudní kanceláře. Pokud u daného soudu taková evidence neexistuje, nemůže být tato skutečnost přičítána k tíži stěžovatele. Nelze tak odmítnout jeho tvrzení, že stížnost podal včas. Naopak, je nutno vycházet z presumpce včasného podání stížnosti, tzn. že faxové podání obsahovalo stížnost, jejíž originál byl následující den předán k poštovní přepravě.

Ani v tomto zkoumaném případě neměl Ústavní soud důvod odchýlit se od svých dříve vyslovených závěrů obsažených v konstantní judikatuře, zabývajících se problematikou podání učiněných telefaxem, tj. že v případě, pokud v soudní evidenci nelze najít faxové podání, nemůže být stěžovateli, jako účastníku řízení, tato skutečnost přičítána k tíži. Je proto nutno, jsou-li pro to dostatečné důvody, vycházet z presumpce, že (s přihlédnutím k běhu lhůty a k předložení originálu) bylo podáno včas (viz sp. zn. III. ÚS 237/97, I. ÚS 460/97, III. ÚS 329/2000, I. ÚS 463/03, I. ÚS 548/03 a IV. ÚS 179/06, vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Má-li být nezákonnost chápána jako neústavnost, čili nezákonnost v rovině ústavního práva, musí u stěžovatele vyvolávat reálné negativní dopady na jeho ústavně zaručená základní práva nebo svobody, nebo je alespoň ohrožovat. V tomto případě bylo napadeným usnesením odvolacího soudu porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť nesprávným uplatněním procesní podmínky (včasnost podání) mu bylo zabráněno účinně se domáhat ochrany svého práva a žádat přezkoumání zákonnosti rozhodnutí soudu nižšího stupně.

Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu Ústí nad Labem zrušil podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Za situace, kdy Ústavní soud má za to, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od tohoto jednání v předmětné věci, se souhlasem účastníků řízení, upuštěno.

Pro odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí nebyly shledány věcné ani zákonné důvody (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), neboť soud prvního stupně ihned po podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona stěžovateli zaslal přípis, v němž mu sdělil, že do doby posouzení podnětu a obdržení případné další výzvy k nástupu trestu není povinen nastoupit trest. Navíc, Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodl neprodleně po jejím podání.

UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.

Autor: ÚS

Reklama

Jobs