// Profipravo.cz / Náležitosti podání 20.05.2009
ÚS: Podání opatřené elektronickým podpisem
Povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 30. 6. 2008), tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů. Pokud se obecné soudy nezabývaly elektronickým podpisem a automaticky k odvolání stěžovatelky nepřihlédly z důvodu, že se jedná o elektronické podání, které nebylo ve lhůtě tří dnů doplněno originálem, porušily stěžovatelčino právo na spravedlivý proces.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 739/08, ze dne 17.04.2009
Ústavní soud rozhodl dne 17. dubna 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání se souhlasem účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky E. Ch., zastoupené Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem v Praze 2, Vinohradská 32, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007 č. j. 55 Co 446/2007-116, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1. J. Č. a 2. Z. Č., obou zastoupených Mgr. Martinem Hykšem, advokátem v Praze 10, V Olšinách 10, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007 č. j. 55 Co 446/2007-116 se ruší.
Odůvodnění
Včas a řádně podanou ústavní stížností ze dne 20. 3. 2008 se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007 č. j. 55 Co 446/2007-116. Dle stěžovatelky byla porušena její práva zakotvená v čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 49 Nc 4733/2006, ze kterého se podávají následující skutečnosti.
Stěžovatelka podala návrh na nařízení exekuce vyklizením bytu proti dvěma povinným. Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 8. 8. 2007 č. j. 49 Nc 4733/2006-95 návrh stěžovatelky zamítl a výrokem II uložil stěžovatelce povinnost nahradit povinným náklady řízení.
Dne 27. 8. 2007 podali povinní (poštovní přepravou) odvolání proti výroku o nákladech řízení - požadovali přiznat vyšší částku na nákladech řízení. Stěžovatelka podala dne 7. 9. 2007 odvolání proti celému usnesení, a to faxem a elektronicky. Na první straně elektronického podání je dopsána propisovací tužkou poznámka "Elektronický podpis ověřen", "10/9/2007", a u poznámky je podpis.
Prvostupňový soud předložil spis odvolacímu soudu s tím, že odvolání podali toliko povinní. Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 19. 11. 2007 č. j. 55 Co 446/2007-116 tak, že prvostupňové usnesení k odvolání povinných změnil a uložil stěžovatelce nahradit náklady řízení ve vyšší částce. V posledním odstavci odůvodnění svého usnesení uvedl, že výrok I prvostupňového rozhodnutí zůstal nedotčen, neboť stěžovatelka podala odvolání faxem a elektronicky a nedoplnila je přiložením originálu, proto k jejímu odvolání nebylo přihlédnuto.
Dne 7. 3. 2008 právní zástupce stěžovatelky žádal prvostupňový soud o prošetření elektronicky podaného odvolání s tím, že podání bylo doručeno s ověřeným elektronickým podpisem. Zaměstnankyně soudu ("správkyně aplikace") dne 10. 3. 2008 odpověděla tak, že elektronické odvolání je založeno na č. l. 106 spisu a je na něm vyznačeno "elektronický podpis ověřen 10. 9. 2007 B.". Předsedkyně senátu prvostupňového soudu sdělila dne 2. 4. 2008 právnímu zástupci stěžovatelky, že soudu nebylo doručeno písemné doplnění elektronicky podaného odvolání, proto nemohlo být odvolání soudem projednáno.
Dne 17. 4. 2008 reagoval právní zástupce stěžovatelky sdělením, že elektronické odvolání bylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem a nebylo je proto třeba doplňovat písemně; žádal soud o zaslání potvrzení přijetí elektronického odvolání včetně vyznačení opatření elektronickým podpisem.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítla, že odvolání podala jak faxem, tak elektronicky, přičemž elektronické podání bylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem dle § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu). Přijetí elektronického podání bylo potvrzeno soudem elektronickou cestou dne 10. 9. 2007. Stěžovatelka potvrzení soudu o přijetí e-mailu ze dne 10. 9. 2007 předložila jako přílohu (poznámka: Jako odesílající je uvedena zaměstnankyně soudu P. B.). Stěžovatelka je přesvědčena, že pokud soud nepřihlížel za dané situace k jejímu odvolání, odepřel jí výkon spravedlnosti. Poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 319/05 s tím, že uznávaný elektronický podpis je způsobilý vyvolat procesní účinky.
Obvodní soud pro Prahu 10 se vyjádřil tak, že u elektronického podání je uvedeno "elektronický podpis ověřen". Zda se jedná o zaručený elektronický podpis nelze z obsahu spisu zjistit. Písemné doplnění odvolání nebylo učiněno. Soud zastává názor, že elektronické odvolání bylo nutno doplnit do 3 dnů originálem nebo písemným podáním shodného znění. Odkazuje na komentář k občanského soudnímu řádu autorů Bureš, Drápal, Krčmář vydaný v nakladatelství C. H. Beck v roce 2006 - díl I., str. 168, s tím, že tento byl vypracován po datu nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 319/05. Teprve novelou s účinností od 1. 7. 2008 je upraveno, že elektronická podání se zaručeným elektronickým podpisem není třeba písemně doplňovat. Ustanovení § 42 občanského soudního řádu ve znění platném do 30. 6. 2008 je formulováno zcela jasně; právní předpisy by měly být jasné a srozumitelné, aby nebylo možno provádět různé výklady.
Městský soud v Praze uvedl, že bez spisu se nemůže k ústavní stížnosti vyjádřit. Po poskytnutí spisu se vyjádřil tak, že ústavní stížnost není důvodná, neboť ohledně elektronického odvolání vycházel z tehdy platné právní úpravy § 42 odst. 3 občanského soudního řádu. Až od 1. 7. 2008 byl § 42 občanského soudního řádu novelizován zněním odstavce 5.
Vedlejší účastníci se vyjádřili tak, že se nemohou kvalifikovaně vyjádřit k formě stěžovatelkou podaného odvolání ani k okolnosti, zda odvolání bylo podáno ve lhůtě, neboť jim nebylo ničeho známo o tom, že by stěžovatelka podala odvolání, vyjma zmínky na konci odůvodnění odvolacího rozhodnutí. Nad rámec uvedli, že výkon vyklizením již nelze provést, neboť nemovitost vyklidili.
Stěžovatelka ve své replice poukázala na nezávaznost komentářů k právním předpisům a uvedla, že obecné soudy měly aplikovat § 42 odst. 3 občanského soudního řádu v souvislosti se závazným výkladem Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 319/05.
Stěžovatelka souhlasila s upuštěním od ústního jednání.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.
Ústavní soud považuje postup obecných soudů za nesprávný v tom, že podání odvolání stěžovatelkou v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem nepovažovaly za podání se stejnými procesními účinky jaké vyvolává podání odvolání v listinné podobě podané osobně či prostřednictvím pošty.
V dané fázi přitom není úkolem Ústavního soudu zabývat se tvrzeními ohledně typu elektronického podpisu. Soudy se evidentně elektronickým odvoláním vůbec nezabývaly a nezkoumaly, o jaký typ elektronického podpisu se jedná. Vycházely z doslovného znění textu § 42 odst. 3 občanského soudního řádu.
Ustanovení § 42 odst. 1 věta prvá občanského soudního řádu mělo v rozhodné době (7. 9. 2007) znění: "Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem."
Ustanovení § 42 odst. 3 občanského soudního řádu pak znění: "Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem."
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2006 sp. zn. IV. ÚS 319/05 (in: Sb.n.u.ÚS, sv. 41, č. 89), povinnost uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, totiž písemně doplnit elektronické podání ve lhůtě tří dnů (předložením originálu), se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ust. § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu.
K těmto závěrům Ústavní soud dospěl na základě použití výkladu historicko-teleologického, objektivně-teleologického a systematického. Pro stručnost zde Ústavní soud na odůvodnění svého nálezu sp. zn. IV. ÚS 319/05 odkazuje.
Obdobně Ústavní soud postupoval také v nálezu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 299/06 či ze dne 14. 8. 2008 sp. zn. III. ÚS 169/06.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2007 č. j. 55 Co 446/2007-116 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod podle § 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Autor: ÚS