// Profipravo.cz / Náležitosti podání 16.09.2008
ÚS: Písemné doplnění elektronického podání
Analytická právní věta
Povinnost stěžovatele podle § 42 odst. 2 občanského soudního řádu písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Obecné soudy jsou podle čl. 36 odst. 1 Listiny povinny rozhodnout o takto podaném odvolání.
PRÁVNÍ VĚTY
Povinnost účastníka soudního řízení uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 169/06, ze dne 14.08.2008
Ústavní soud rozhodl dne 14. srpna 2008 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky mimo ústní jednání se souhlasem účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. F., zastoupeného Pavlem Uhlem, advokátem v Praze 5, Kořenského 15, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti, takto:
I. Krajskému soudu v Plzni se zakazuje, aby pokračoval v porušování práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod spočívajícím v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem a přikazuje se mu pokračovat v odvolacím řízení na základě elektronicky podaného odvolání.
II. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006 se ruší.
III. Návrh stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 3. února 2006 se stěžovatel domáhal toho, aby Ústavní soud jeho ústavní stížnosti vyhověl. Podle názoru stěžovatele Krajský soud v Plzni tím, že nerozhoduje o odvolání podaném dne 28. února 2005 proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 13. prosince 2004 č. j. 15 C 159/2004-57, porušuje jeho ústavně zaručené právo obsažené v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zakázal Krajskému soudu v Plzni v porušování tohoto práva pokračovat a přikázal mu obnovit předešlý stav tím, že bude pokračovat v odvolacím řízení. Vrchní soud v Praze porušil vydáním svého usnesení ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 vpředu uvedené články Listiny a Úmluvy. Uvedené konstatování lze vztáhnout i k usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006. Stěžovatel navrhl zrušit tato usnesení Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni.
K ústavní stížnosti se k výzvě Ústavního soudu (§ 42 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") vyjádřil Krajský soud v Plzni, který odkazuje ve svém stručném vyjádření plně na přípis Krajského soudu v Plzni ze dne 15. června 2005 sp. zn. 15 Co 341/2005 a na odůvodnění rozhodnutí téhož soudu ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006. Podle účastníka nedošlo jeho postupy k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Účastník vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání. Vrchní soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal rovněž v plném rozsahu na odůvodnění napadeného usnesení.
Ústavní stížnost je důvodná.
Z připojeného spisu Okresního soudu v Sokolově sp. zn. 15 C 159/2004 vyplývá, že odvolání podal stěžovatel v elektronické podobě, přičemž byl k němu připojen uznávaný elektronický podpis podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, dále jen "zákon o elektronickém podpisu" (viz č. l. 64 až 67 obecného soudu). Takto podané odvolání nebylo písemně doplněno ve lhůtě tří dnů. Na základě výše uvedeného obecné soudy v dané věci nesprávně a formalisticky vytvořily fikci, že žádné odvolání nebylo podáno, a o takto podaném odvolání nikterak nerozhodly. Stěžovatel následně podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, jímž se domáhal rozhodnutí o odvolání (č. l. 79 a 80 obecného soudu), a opětně podal odvolání v "listinné" podobě (č. l. 82 až 84 obecného soudu), které samo o sobě bylo podáno po uplynutí odvolací lhůty. S odůvodněním, že odvolání bylo podáno opožděně, byla posléze vydána následující rozhodnutí obecných soudů: usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2005 č. j. UL 16/2005-103 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2006 sp. zn. 15 Co 78/2006.
Ústavní soud se neztotožňuje s postupem obecných soudů, který je potud nesprávný, pokud podání odvolání v elektronické podobě podepsané elektronickým podpisem není považováno za podání se stejnými procesními důsledky jaké vyvolává podání odvolání v "listinné" podobě. K tomu uvádí Ústavní soud následující.
Jak již vyplývá z nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 319/05, povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 3 o. s. ř., totiž písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona o elektronickém podpisu.
Ustanovení § 42 odst. 1 věta prvá občanského soudního řádu zní: "Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky nebo telefaxem."
Ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. zní: "Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů, je-li písemné podání učiněno telefaxem nebo v elektronické podobě, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem."
Ve shora uvedeném nálezu dospěl Ústavní soud k názoru stran účinků uznávaného elektronického podpisu na základě použití výkladu historicko-teleologického, objektivně-teleologického a systematického. Pro stručnost zde Ústavní soud na odůvodnění nálezu ve věci sp. zn. IV. ÚS 319/05 odkazuje.
Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud napadená rozhodnutí pro jejich rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny podle ust. § 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil, a současně nařídil odvolacímu soudu, aby podle § 82 odst. 3 písm. b) zákona o Ústavním soudu nepokračoval v porušování práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny spočívajícím v nerozhodnutí o elektronicky podaném odvolání podepsaném elektronickým podpisem, jak je ve výroku tohoto nálezu podrobněji rozvedeno. Vzhledem k tomu, že napadená rozhodnutí obecných soudů nestanovila žádnou právní povinnost, nelze odložit jejich vykonatelnost, neboť sama o sobě vykonatelná nejsou. Z tohoto důvodu byl návrh stěžovatele na odložení vykonatelnosti posouzen jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a jako takový byl odmítnut.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
Autor: ÚS