// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 05.02.2019
Odměna advokáta ustanoveného opatrovníkem v řízení o úschovách
Při určení odměny advokáta ustanoveného opatrovníkem neznámému věřiteli (příjemci) v řízení o úschovách se vychází z tarifní hodnoty stanovené v § 9 odst. 5 advokátního tarifu (1 000 Kč); sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 400 Kč (§ 7 bod 2 a § 12a odst. 1 advokátního tarifu).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3016/2018, ze dne 15. 11. 2018
Dotčené předpisy:
§ 9 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 30. 6. 2018
§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 30. 6. 2018
§ 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 30. 6. 2018
§ 1953 o. z.
§ 29 odst. 3 o. s. ř.
§ 289 zák. č. 292/2013 Sb.
Kategorie: řízení o úschově; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Složitelka Investiční společnost České spořitelny, a. s., se návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 11. 11. 2014 domáhala, aby soud přijal do úschovy částku 35 409 979,20 Kč. Návrh zdůvodnila zejména tím, že rozhodla podle ustanovení § 375 písm. a) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „zákon o investičních společnostech“), ke dni 31. 5. 2014 o zrušení s likvidací „podílového fondu s názvem Investiční společnost České spořitelny, a.s. BONDINVEST - otevřený podílový fond“ (dále jen „fond BONDINVEST“), který byl vytvořen v roce 1994 a který vydával „podílové listy na majitele (doručitele) o jmenovité hodnotě 5 000 Kč a o jmenovité hodnotě 50 000 Kč“, a že po zpeněžení majetku fondu BONDINVEST vzala dne 21. 7. 2014 „na vědomí zprávu o průběhu likvidace“ a rozhodla o výplatě likvidačního zůstatku „oproti odevzdání podílových listů“ fondu BONDINVEST ve lhůtě do 31. 10. 2014; na podílový list o jmenovité hodnotě 5 000 Kč připadl podíl na likvidačním zůstatku ve výši 6 160,40 Kč a na podílový list o jmenovité hodnotě 50 000 Kč připadl podíl na likvidačním zůstatku ve výši 61 604 Kč. Vzhledem k tomu, že do uvedené lhůty nepožádali o výplatu podílů na likvidačním zůstatku vlastníci celkem 4 948 kusů podílových listů o jmenovité hodnotě 5 000 Kč a 80 kusů podílových listů o jmenovité hodnotě 50 000 Kč, je složitelka povinna podle ustanovení § 377 zákona o investičních společnostech složit „nevyzvednuté podíly“ do soudní úschovy. K návrhu složitelka připojila seznam „vydaných a dosud nepředložených podílových listů“ fondu BONDINVEST.
Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 22. 12. 2014 č. j. 26 Sd 17/2014-28 (opraveným usnesením ze dne 20. 12. 2016 č. j. 26 Sd 17/2014-1013) rozhodl, že „ve prospěch příjemců přijímá do úschovy od složitele fin. částku 35 409 979,20 Kč“.
Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 18. 2. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-31 ustanovil opatrovníkem „neznámých osob oprávněných“ advokáta E. B. a usnesením ze dne 20. 12. 2016 č. j. 26 Sd 17/2014-1014 jej odvolal.
K dovolání advokáta E. B. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 210/2015-845, ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 211/2015-847, ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 230/2015-849, ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 231/2015-851, ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 251/2015-853 a ze dne 31. 3. 2016 č. j. 24 Co 252/2015-855, Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 1. 6. 2017 č. j. 21 Cdo 337, 339, 340, 341, 343, 344/2017-1038 zrušil usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-550, ze dne 7. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-551, ze dne 7. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-570, ze dne 7. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-571, ze dne 10. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-591 a ze dne 10. 7. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-592 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. Shledal nesprávným postup soudu prvního stupně, který usnesením ze dne 22. 12. 2014 č. j. 26 Sd 17/2014-28 rozhodl, že „ve prospěch příjemců přijímá do úschovy od složitele fin. částku 35 409 979,20 Kč“, aniž by - v rozporu se zákonem - také uvedl, ve prospěch jakých podílníků (identifikovaných prostřednictvím listinných podílových listů na doručitele) je úschova určena a kolik činí podíl každého podílníka na likvidačním zůstatku; nápravu nezjednal ani vydáním opravného usnesení dne 20. 12. 2016 č. j. 26 Sd 17/2014-1013, kterým pouze opravil záhlaví výše uvedeného usnesení tak, že namísto „ve prospěch příjemců: neznámí“ uvedl „příjemců – podílníků z listinných podílových listů na doručitele“. Rovněž nesprávně usnesením ze dne 18. 2. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-31 ustanovil opatrovníkem „neznámých osob oprávněných“ advokáta E. B., ačkoliv v projednávané věci nejde o úschovu pro neznámého věřitele. Dovodil, že právo na vydání předmětu úschovy (v rozsahu na něj připadajícího podílu na likvidačním zůstatku) má (může mít) jen ten, kdo o to požádá a kdo soudu (oprávněně) předloží listinný podílový list, s nímž je spojeno právo na podíl na likvidačním zůstatku, jenž byl složen do úschovy soudu, a dospěl k závěru, že soudy proto postupovaly nesprávně, jestliže rozhodly o vydání předmětu úschovy, aniž by příjemci také soudu předložili (sami nebo prostřednictvím svého zástupce) příslušné listinné podílové listy na doručitele, z nichž dovozují své nároky, a jestliže k vydání úschovy pokládaly za potřebný (ve smyslu ustanovení § 298 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) souhlas složitelky.
Obvodní soud pro Prahu 6 – poté, co usnesením ze dne 30. 8. 2017 č. j. 24 Co 137/2017-1043 zastavil řízení o odvolání advokáta E. B. proti usnesení ze dne 20. 12. 2016 č. j. 26 Sd 17/2014-1014, jímž byl odvolán z funkce opatrovníka, z důvodu jeho zpětvzetí - usnesením ze dne 23. 10. 2017 č. j. 26 Sd 17/2014-1051 přiznal E. B., advokátu se sídlem v XY, „na odměně a výdajích za opatrovnictví neznámých příjemců“ částku 111 804 Kč. Soud E. B. z ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., podle kterého se považuje při výkonu funkce opatrovníka za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, a ve spojení s § 7 a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí odměna opatrovníka 400 Kč za jeden úkon právní služby, a přiznal mu „na odměně a výdajích za opatrovnictví neznámých příjemců“ celkem 111 804 Kč (odměna advokáta za 82 úkonů právní služby, za které mu náleží mimosmluvní odměna, a za 70 úkonů právní služby, za které mu náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, 152 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 19 404 Kč). Dovodil, že řízení o úschovách není sporným řízením a že vzhledem k ustanovení § 1953 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. a v něm „výslovně“ uložené povinnosti soudu vyrozumět o složení předmětu úschovy toho, pro nějž se složení stalo, a dle potřeby zařídit jeho zastoupení, a vzhledem k absenci zvláštní úpravy v zákoně o zvláštních řízeních soudních „se aplikuje v souladu s obecnou procesní úpravou zastoupení účastníků v občanském soudním řádu, zejména pak § 29 občanského soudního řádu“.
K odvolání advokáta E. B. Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 4. 2018 č. j. 24 Co 220/2017-1058 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že E. B., advokát, nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že advokát E. B. byl ustanoven opatrovníkem „neznámých příjemců“ v řízení o úschově s odkazem na ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu, jež bylo „aplikováno za použití analogie“ z důvodu, že ustanovení § 1953 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. soudu ukládá, aby o složení předmětu plnění do úschovy vyrozuměl toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídil jeho zastoupení, že však zákon o zvláštních řízeních soudních „v tomto směru“ [je-li věřitel (příjemce) neznámý (jak se soud domníval)] - „neobsahuje úpravu“, a dospěl proto k závěru, že z této skutečnosti je třeba při určení odměny opatrovníka vycházet a považovat za tarifní hodnotu částku 1 000 Kč, jak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal advokát E. B. dovolání. Namítá, že odvolací soud nesprávně právně posoudil, že opatrovník byl soudem ustanoven podle ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu a že bylo rozhodnuto o jeho odměně podle ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Má za to, že pokud soud ustanovil opatrovníka „v souladu s požadavkem“ ustanovení § 1953 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., pak jej ustanovil podle ustanovení § 29 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu, podle něhož bude taktéž ustanoven opatrovník, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nikoliv podle ustanovení § 29 odst. 3 občanského soudního řádu, a že proto má právo na odměnu podle ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., podle něhož se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) projednal dovolání advokáta E. B. podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno po 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
V projednávané věci závisí napadené usnesení odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky, jak se určuje výše odměny advokáta ustanoveného opatrovníkem neznámému věřiteli (příjemci) v řízení o úschovách. Protože tato právní otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání advokáta E. B. není opodstatněné.
Advokát E. B. byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 18. 2. 2015 č. j. 26 Sd 17/2014-31 ustanoven opatrovníkem „neznámých příjemců“ v řízení ve věci úschovy částky 35 409 979,20 Kč a byla mu přiznána „na odměně a výdajích za opatrovnictví neznámých příjemců“ částka 111 804 Kč, při jejímž určení soudy správně postupovaly podle ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen „advokátní tarif“), o mimosmluvní odměně, tj. podle ustanovení § 6 a násl. advokátního tarifu (srov. § 140 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů).
Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč (srov. § 9 odst. 5 advokátního tarifu). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty přes 500 Kč do 1 000 Kč činí 500 Kč (srov. § 7 bod 2 advokátního tarifu). Sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení nebo opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se snižují o 20 % (srov. § 12a odst. 1 advokátního tarifu).
Hmotněprávní úprava tzv. soluční úschovy je obsažena v ustanovení § 1953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).
Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele (§ 1953 odst. 1 o. z.). O složení předmětu plnění do úschovy vyrozumí soud toho, pro koho se složení stalo, a podle potřeby zařídí jeho zastoupení (§ 1953 odst. 2 o. z.).
Řízení o tzv. soluční úschově je upraveno v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“) [srov. § 2 písm. g) a § 289 a násl. z. ř. s.]; podle tohoto zákona se proto postupuje i při ustanovení (jmenování) opatrovníka neznámému věřiteli, který je (jako příjemce) po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy účastníkem řízení (srov. § 292 z. ř. s.) a jehož zastoupení v řízení je – jak vyplývá z ustanovení § 1953 odst. 2 o. z. - třeba zařídit. Vzhledem k tomu, že zákon o zvláštních řízeních soudních neobsahuje zvláštní úpravu jmenování opatrovníka neznámému příjemci, použije se na toto jmenování opatrovníka ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. (srov. § 1 odst. 3 z. ř. s.). Použití uvedeného ustanovení občanského soudního řádu však nemění nic na tom, že jde o jmenování opatrovníka soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, neboť opatrovník se neznámému příjemci ustanovuje v řízení o úschovách upraveném tímto zákonem a pro účely tohoto řízení. Závěr soudů, že při určení odměny za zastupování příslušející opatrovníku ustanovenému (jmenovanému) soudem v řízení o úschově neznámým příjemcům (příjemcům, o nichž měly za to, že jsou neznámí) se vychází z tarifní hodnoty stanovené v § 9 odst. 5 advokátního tarifu (1 000 Kč) a že sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 400 Kč (§ 7 bod 2 a § 12a odst. 1 advokátního tarifu), je proto správný.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání advokáta E. B. podle ustanovení § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť dovolatel nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo.
Autor: -mha-