// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 21.11.2016

Místní příslušnost daná na výběr dle § 87 písm. c) o.s.ř.

Místní příslušnost daná na výběr dle § 87 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2014, umožňuje žalobci zvolit vedle obecného soudu žalovaného podnikatele takový místně příslušný soud, v jehož obvodu realizuje žalovaný podnikatel svoji činnost prostřednictvím organizační složky svého závodu, za předpokladu, že projednávána věc se této složky přímo týká.

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky je sice právnickou osobou, jejíž organizační strukturu podle § 12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb. tvoří mimo jiné její regionální pobočky a klientská pracoviště, není však podnikatelem a nelze ani na ni jako na podnikatele podle § 420 až § 421 o. z. nahlížet. V případě žaloby proti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky tak žalobkyně nemá k dispozici možnost zvolit místně příslušný soud podle organizační složky žalované ve smyslu § 87 písm. c) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2023/2016, ze dne 23. 8. 2016

vytisknout článek




Dotčené předpisy: 
§ 87 písm. c) o. s. ř.
§ 12 odst. 1 zák. č. 551/1991 Sb.
§ 420 o. z.
§ 421 o. z.
§ 502 o. z.

Kategorie: místní příslušnost; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 31. 8. 2015, č. j. 38 C 205/2015-41, vyslovil svoji místní nepříslušnost (bod I. výroku) a rozhodl, že po právní moci tohoto rozhodnutí věc postoupí Obvodnímu soudu pro Prahu 3, jako soudu místně příslušnému ve smyslu § 85 odst. 3 občanského soudního řádu, jelikož v obvodu jeho působnosti má žalovaná sídlo (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil s názorem žalované, že ustanovení § 87 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se týká místní příslušnosti dané na výběr ve sporech mezi podnikatelskými subjekty. Žalovaná představuje druh veřejnoprávní korporace a nelze ji podřadit pod pojem podnikatel, tak jak ho charakterizuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Odvolací soud uvedl, že s ohledem na skutečnost, že u žalované se nejedná o podnikatelský subjekt, je dána místní příslušnost obecná dle § 84 a § 85 odst. 3 o. s. ř. Jde tedy o obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (v případě právnické osoby jde o okresní soud, v jehož obvodu má sídlo). Žalovaná má sídlo v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 3, a proto odvolací soud napadené usnesení postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího v otázce výkladu místní příslušnosti na výběr dané, podle § 87 písm. c) o. s. ř., ačkoliv změna tohoto ustanovení, provedená zák. č. 293/2013 Sb., spočívající v nahrazení slova „podnik“ slovem „závod“, žádnou kvalitativní změnu nepřináší. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a o. s. ř.) spatřuje žalobkyně v posouzení otázky odvolacím soudem, zda § 87 písm. c) dopadá pouze na podnikatelské subjekty.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že sama není podnikatelem a nedisponuje v této rovině žádným organizovaným souborem jmění, který by jakožto podnikatel vytvořila, a který by z její vůle sloužil k provozování této činnosti (tj. závodem). Uvádí, že žalobkyně staví své dovolání na nesprávných závěrech, které mimo jiné plynou z použití nesouvisející judikatury. Navrhuje tedy, aby dovolací soud dovolání žalobkyně zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle § 241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to otázky, zda se pravidlo, o místní příslušnosti dané na výběr dle § 87 písm. c) o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2014 užije pouze v případě sporu mezi podnikateli.

Dovolání není důvodné.

Odvolací soud svůj závěr o nemožnosti aplikace pravidla § 87 písm. c) o. s. ř. odůvodnil s tím, že toto ustanovení se týká místní příslušnosti dané na výběr mezi podnikatelskými subjekty. Žalovaná v projednávané věci však představuje druh veřejnoprávní korporace a nelze ji podřadit pod pojem podnikatele.

Ustanovení § 87 písm. c) o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014 uvádí, že vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky. Ve znění účinném od 1. 1. 2001 totéž pravidlo znělo tak, že jde o soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.

Dovolací soud se k výkladu tohoto ustanovení opakovaně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3176/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1975/2014) vyjádřil tak, že odkázal na závěry rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 1965, sp. zn. 5 Co 616/65, publikovaného pod číslem 50/1966 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, které mimo jiné uvádí, že aby mohla být podána žaloba u soudu příslušného podle § 87 písm. c) o. s. ř., musí být splněna i podmínka, že se spor týká nižší složky, jejíž sídlo založilo příslušnost tohoto soudu. Ustanovení § 87 písm. c) o. s. ř. lze použít i v případě, že nižší složka, které se spor týká, nemá právní subjektivitu. Dovolací soud rovněž opakovaně uvedl, že provozovna je ve smyslu § 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, organizační složkou podniku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2016, sp. zn. 23 Cdo 4143/2015).

Místní příslušnosti daná na výběr dle § 87 písm. c) umožňuje žalobci zvolit vedle obecného soudu žalovaného takový místně příslušný soud, v jehož obvodu realizuje žalovaný svoji činnost prostřednictvím své organizační složky, za předpokladu, že projednávána věc se této složky přímo týká. Účelem tohoto pravidla je hospodárnější a rychlejší řízení, které je dáno bližší místní souvislostí s projednávanou věcí, ale též možností poměrného rozdělení sporů u různých soudů v případě subjektů s celostátní působností, které svoji činnost realizují prostřednictvím pevné nižší organizační struktury. Z povahy věci takovou organizační složku může mít jak právnická osoba, tak fyzická osoba – podnikatel (shodně srov. NOVOTNÝ, Z. IN: Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 311).

Ustanovení § 87 písm. c) o. s. ř. tak ve znění od 1. ledna 2001 předvídá možnost žalobce zvolit místně příslušný soud podle organizační složky podniku žalovaného, od 1. ledna 2014 pak závodu žalovaného. Tzv. závod podle v § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) představuje organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. V současném znění, stejně jako ve znění do 31. prosince 2013, tak jde o organizovanou složku provozovanou podnikatelem. Obchodní závod podle § 502 o. z. tak vytváří pouze podnikatel.

Místní příslušnosti daná na výběr dle § 87 písm. c) o. s. ř., ve znění po 1. lednu 2014, tak umožňuje žalobci zvolit vedle obecného soudu žalovaného podnikatele takový místně příslušný soud, v jehož obvodu realizuje žalovaný podnikatel svoji činnost prostřednictvím organizační složky svého závodu, za předpokladu, že projednávána věc se této složky přímo týká.

Žalovaná je sice právnickou osobou, jejíž organizační strukturu podle § 12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, tvoří mimo jiné její regionální pobočky a klientská pracoviště, není však podnikatelem a nelze ani na ni jako na podnikatele podle § 420 až § 421 o. z. nahlížet.

V případě žalované tak žalobkyně nemá k dispozici možnost zvolit místně příslušný soud podle organizační složky žalované ve smyslu § 87 písm. c) o. s. ř.

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné a dovolání zamítl.

O náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího, rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články