// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 11.12.2018

Oprávnění prodávajícího stanovit podmínky prodloužené záruky

Zatímco v případě obecné záruky upravené v ustanovení § 620 odst. 1 obč. zák. se jednalo o záruku zákonnou, od které se prodávající nemůže odchýlit v neprospěch kupujícího (spotřebitele), v případě záruky podle ustanovení § 620 odst. 5 obč. zák. (prodloužené záruky) záviselo na vůli prodávajícího, zda a za jakých podmínek ji kupujícímu poskytne.

Nerespektoval-li kupující podmínky, které prodávající určila v záručním listě pro prodloužení záruky nad dobu určenou zákonem, nárok na takovou záruku mu nesvědčí. Podmínky prodloužení záruky určila prodávající v záručním listě jasně a srozumitelně; stanovila mimo jiné, jak se musí kupující chovat (jaké zásady musí dodržet), aby vady věci mohl (směl) reklamovat v době sedmi let od jejího převzetí. Z prohlášení prodávající v záručním listě se nepodává (slovy zde není nikterak vyjádřeno), že v sedmileté době od převzetí věci nemůže kupující úspěšně reklamovat pouze ty vady, které si nechal opravovat v neautorizované opravně. Již proto nelze akceptovat názor, že pouze pro takové vady neplatí prodloužená záruka.

Kupujícímu nelze přisvědčit ani v tom, že se prodávající při určení obsahu a rozsahu záruky odchýlila od zákonné úpravy v neprospěch spotřebitele jako slabší smluvní strany. Poskytnutí záruky přesahující rozsah a obsah zákonné záruky je zásadně vždy ve prospěch kupujícího – spotřebitele, ať již jde o prodloužení záruční doby nebo rozšíření okruhu práv kupujícího apod.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4362/2017, ze dne 20. 9. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 620 odst. 5 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013
§ 620 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013
§ 619 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013

Kategorie: kupní smlouva; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 11. 10. 2016, č. j. 7 C 120/2016-31, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 25 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení oproti vrácení sekačky BDR 581SL Bella, výrobní číslo 454, a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 4. 2017, č. j. 22 Co 107/2017-51, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně

1) zda záruka poskytnutá prodávajícím kupujícímu podle § 620 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.; dále jen „obč. zák.“), je svým obsahem a rozsahem práv kupujícího jako spotřebitele totožná se zákonnou zárukou a občanský zákoník takto upravuje pouze možnost prodloužení jejího trvání, nebo zda účel předmětného ustanovení je jiný,

2) zda prodávající při poskytnutí záruky podle § 650 odst. 5 obč. zák. je oprávněn modifikovat obsah a rozsah takto poskytnuté záruky a stanovit omezení a podmínky, za nichž kupující jako spotřebitel může svá práva ze záruky uplatnit, a při jejichž nedodržení práva kupujícího ze záruky, která jsou jinak dána ustanoveními § 616 a 622 obč. zák., zaniknou nebo je lze uplatnit v menší míře,

3) zda na záruku poskytnutou prodávajícím podle § 620 odst. 5 obč. zák. dopadají ustanovení § 55 odst. 1, § 56 odst. 3 obč. zák. a § 627 odst. 3 obč. zák., které by znemožňovaly prodávajícímu odchýlit se při určení obsahu a rozsahu záruky od zákonné úpravy v neprospěch kupujícího jako spotřebitele nebo zda prodávající není při poskytnutí této záruky ničím vázán.

Žalobce nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nemá právo na odstoupení od kupní smlouvy v době prodloužené záruky, neboť nedodržel její podmínky a prodloužená záruka tím zanikla a s ní i jeho právo ze záruky na odstoupení od kupní smlouvy. Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že při prodloužení záruky nad rámec její zákonné doby nelze práva kupujícího omezit (zúžit) a tedy ani klást podmínky pro uplatnění práv ze záruky, která zužují či eliminují zákonná záruční práva kupujícího. Je přesvědčen, že závěr odvolacího soud, že jeho právo na odstoupení od kupní smlouvy v době prodloužené záruky zaniklo v důsledku nedodržení záručních podmínek, je nesprávný. Navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudu prvního stupně i odvolacího zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popř. aby změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že žalobě vyhoví.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o. s. ř.“). Dovolání je přípustné, neboť Nejvyšší soud se výkladem § 620 odst. 5 obč. zák. ve své rozhodovací praxi dosud nezabýval; na něm je přitom právní posouzení věci založeno.

Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vyšel ze zjištění, že 2. 9. 2009 uzavřeli účastníci kupní smlouvu, jíž žalovaná prodala žalobci sekačku BDR 581SL Bella, za kupní cenu 23 644 Kč. Záruční list, který žalobce převzal dne 2. 9. 2009 při převzetí sekačky, obsahoval stanovení podmínek a rozsahu prodloužené záruky, kde je uvedeno, že žalovaná poskytuje prodlouženou záruční dobu počínající běžet dnem převzetí výrobku trvající při dodržení stanovených podmínek 7 let v případě, že výrobek bude používán pro osobní potřebu. V bodu 1 záručních podmínek je zakotveno, že záruka se vztahuje na vady, které má výrobek při převzetí a dále na prokazatelné výrobní vady, které se vyskytnou v záruční době a na které se vztahuje záruka. Dle bodu 2. podmínek má kupující právo na bezplatné a řádné odstranění uznané reklamované vady. V bodu č. 6 těchto podmínek se uvádí, že podmínkou záruky je, aby kupující bez odkladu po zjištění závady zahájil reklamační řízení a vytkl vadu, kterou na výrobku shledal a předal výrobek s vytknutou vadou prodávajícímu; podle bodu č. 7 je pak podmínkou záruky, aby na výrobku nebyl proveden žádný zásah neautorizovanou opravnou před ani po výskytu reklamované vady. Jako místo uplatnění reklamace byla žalovanou stanovena nejbližší prodejna z její prodejní sítě. Podle bodu č. 10 za vadu, na kterou se vztahuje záruka, nelze považovat změnu výrobku nebo jeho vlastností, které vznikly v důsledku nesprávného používání nebo neodborného zásahu a jeho úmyslného poškození. V bodu č. 13 pak bylo zakotveno, že nároky ze záruky zanikají za podmínek uvedených v zákoně, případně nesplněním některé z výše uvedených podmínek. Dne 24. 6. 2015 žalobce u žalované reklamoval závadu sekačky spočívající ve volném bubnu sekačky – prasklý plech pro uložení bubnu a vibrace po spuštění sekačky; reklamaci požadoval vyřídit opravou. Dne 7. 7. 2015 byla reklamace zamítnuta. Dopisem ze dne 18. 8. 2015 žalobce odstoupil od smlouvy z celkem pěti důvodů, které podpořil znaleckým posudkem vypracovaným znalcem Ing. Milošem Krylem dne 15. 8. 2015, posuzujícím technický stavy sekačky. Ne všechny vady, které se na sekačce v minulosti vyskytly, odstraňovala žalovaná. Na podkladě těchto zjištění odvolací soud - aniž se zabýval jednotlivými důvody, pro které žalobce odstoupil od kupní smlouvy uzavřené dne 2. 9. 2009 - shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že k okamžiku reklamace vad dne 24. 6. 2015 žalobci již nesvědčilo právo z odpovědnosti za vady vůči žalované, protože nedodržel podmínky stanovené žalovanou v záručním listě pro poskytnutí prodloužené sedmileté záruky, jestliže na sekačce byly v minulosti neodborně prováděny zásahy a opravy neautorizovaným servisem; reklamační řízení tak nebylo zahájeno včas. Dovodil, že prodloužená sedmiletá doba záruky se neuplatní. Reklamoval-li žalobce u žalované vady dopisem ze dne 18. 8. 2015, učinil tak po uplynutí zákonné záruční doby, kdy mu již práva z odpovědnosti za vady nesvědčila (došlo k zániku záruky).

Podle § 619 odst. 1 obč. zák. odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka), nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité.

Podle § 620 odst. 1 části věty před středníkem obč. zák. při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců. Podle odst. 5 obč. zák. tohoto ustanovení může prodávající prohlášením v záručním listě vydaném kupujícímu poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně; tato záruka musí být vždy v souladu se záručními podmínkami danými výrobcem a s jakoukoli související reklamou.

Odvolací soud založil napadené rozhodnutí na závěru, že žalobce u žalované uplatnil vadu sekačky spočívající ve volném bubnu opožděně, reklamoval-li vadu v době, kdy již uplynula záruční doba 24 měsíců; jeho právo uplatnit vady v záruční době sedmi let zaniklo, neboť nesplnil sjednané podmínky pro poskytnutí takové záruky (řadu zásadních vad na sekačce, které bránily v jejím užívání, v minulosti nenechal odstranit autorizovanou opravnou žalované). Tento závěr je správný.

Nelze akceptovat názor prosazovaný dovolatelem, že v důsledku nerespektování podmínek prodloužené záruky, tj. porušení zákazu nechat si vadu sekačky opravit v neautorizovaném servisu, mohlo zaniknout pouze jeho právo na bezplatné odstranění této vady, neovlivnilo to však samu existenci sjednané sedmileté záruky.

Ve smluvním právu platí v prvé řadě to, co si smluvní strany mezi sebou samy dohodly (lex contractus). Jestliže subjekty občanskoprávních vztahů již jednou podle vlastního rozhodnutí a sebeurčení určitou smlouvu uzavřou, mají povinnost ji plnit a dodržovat (pacta sunt servanda). Úprava obsažená v občanském zákoníku se proto uplatní až tehdy, jestliže subjekty občanskoprávních vztahů nedají v rámci své svobodné individuální vůle, rozhodování a sebeurčení samy přednost smluvnímu ujednání práv a povinností, které by jejich zájmům, potřebám a preferencím nejlépe vyhovovalo (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 33 Cdo 1389/2015).

V posuzovaném případě žalovaná (prodávající) jednostranným prohlášením v záručním listě žalobci (kupujícímu) poskytla záruku přesahující délku zákonné záruky v trvání 24 měsíců, přičemž určila podmínky, za nichž sedmiletou záruku kupujícímu poskytuje (a její rozsah). Zatímco v případě obecné záruky upravené v ustanovení § 620 odst. 1 obč. zák. se jedná o záruku zákonnou, od které se prodávající nemůže odchýlit v neprospěch kupujícího (spotřebitele), v případě záruky podle ustanovení § 620 odst. 5 obč. zák. (prodloužené záruky) závisí na vůli prodávajícího, zda a za jakých podmínek ji kupujícímu poskytne. Není totiž povinností prodávajícího prodlouženou záruku kupujícímu poskytnout. Prodloužená záruka je poskytována nad rámec zákona, prodávající ji poskytuje svým jednostranným prohlášením. Předpokladem platnosti takového jednostranného právního úkonu je, že byl písemně uveden v záručním listě; údaje o záruce uvedené v záručním listě zde mají konstitutivní povahu a zakládají nárok. Nerespektoval-li žalobce podmínky, které žalovaná určila v záručním listě pro prodloužení záruky nad dobu určenou zákonem, nárok na takovou záruku mu nesvědčí. Podmínky prodloužení záruky určila žalovaná v záručním listě jasně a srozumitelně; stanovila mimo jiné, jak se musí kupující chovat (jaké zásady musí dodržet), aby vady věci mohl (směl) reklamovat v době sedmi let od jejího převzetí. Z prohlášení žalované v záručním listě se nepodává (slovy zde není nikterak vyjádřeno), že v sedmileté době od převzetí věci nemůže kupující úspěšně reklamovat pouze ty vady, které si nechal opravovat v neautorizované opravně. Již proto nelze akceptovat názor prosazovaný v dovolání, že pouze pro takové vady neplatí prodloužená záruka.

Žalobci nelze přisvědčit ani v tom, že se žalovaná jako prodávající při určení obsahu a rozsahu záruky odchýlila od zákonné úpravy v neprospěch spotřebitele jako slabší smluvní strany. Především, poskytnutí záruky přesahující rozsah a obsah zákonné záruky je zásadně vždy ve prospěch kupujícího – spotřebitele, ať již jde o prodloužení záruční doby nebo rozšíření okruhu práv kupujícího, apod. Pokud kupující - spotřebitel respektuje podmínky určené prodávajícím, prodávající odpovídá za všechny vady, které představují rozpor s kupní smlouvou a které se vyskytly po převzetí prodané věci, po dobu delší než 24 měsíců (v posuzovaném případě 7 let), popř. kupujícímu rozšíří okruh jeho práv. Sluší se připomenout, že i v případě zákonné záruky musí kupující dodržet podmínky záruky (např. věc musí užívat běžným způsobem, nesmí na ni provádět neodborné zásahy, apod.).

Odvolací soud v napadeném rozhodnutí právně kvalifikoval posuzovanou smlouvu jako smlouvu spotřebitelskou a náležitě odůvodnil svůj závěr, že žalobce (kupující) nebyl na svých právech spotřebitele žalovanou (prodávajícím) zkrácen. Interpretační pravidlo, podle něhož v pochybnostech o obsahu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější, nelze využívat k tomu, aby smluvní ujednání byla vyložena účelově v rozporu se zjevně projevenou vůlí stran, resp. aby výkladem došlo zcela k jejich přetransformování ve prospěch spotřebitele. Takový postup by byl v rozporu se zákonem. Smlouva je jednou ze základních právních skutečností vedoucí ke vzniku občanskoprávních vztahů. Obecně se uplatňující princip privátní autonomie v občanskoprávních vztazích (§ 2 odst. 3 obč. zák.) - zvláště princip smluvní autonomie - znamená, že je ponecháno zásadně na uvážení a rozhodnutí samotných subjektů, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah, forma a též jaký typ smlouvy pro případ občanskoprávního styku zvolí. Posuzovaná smlouva důvod k pochybnostem o jejím obsahu nezavdává, ujednání v ní obsažená jsou formulována (jazykově vyjádřena) jasně, určitě a srozumitelně pro všechny účastníky (kontrahenty), takže není dán důvod pro aplikaci interpretačního pravidla k ochraně žalobce jako spotřebitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 33 Cdo 5989/2016).

Z výše uvedeného vyplývá, že obstojí závěr odvolacího soudu, že žalovaná za vady, vytčené žalobcem v reklamaci ze dne 24. 6. 2015 a další vady, pro které žalobce od smlouvy dne 18. 8. 2015 odstoupil, neodpovídá. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. tak nebyl uplatněn důvodně.

Navrhuje-li dovolatel, aby dovolací soud předložené otázky vyřešil i ve vztahu k aktuální právní úpravě smluvní záruky obsažené v § 2113 až 2117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak je třeba odkázat na zásadu vyjádřenou v § 3028 o. z., podle níž rozhodující pro určení použitelné právní úpravy je okamžik vzniku daného vztahu; sama okolnost, že by snad v režimu nové právní úpravy, jež však na danou věc použít nelze, mohlo dojít ke změně judikaturního náhledu, je irelevantní.

Dovolací soud nedůvodné dovolání podle § 243d písm. a/ o. s. ř. zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která by jinak měla právo na náhradu nákladů, náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů