// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí 14.06.2018
Smluvní pokuta ve smlouvě o zprostředkování jako nepřiměřené ujednání dle § 1813 o.z.
Posuzovaná smluvní pokuta zajišťující časově neomezenou povinnost spotřebitele bez souhlasu zprostředkovatele neuzavřít po zániku právního vztahu se zprostředkovatelem zprostředkovávanou smlouvu s osobou, kterou zprostředkovatel vyhledal při plnění závazku ze smlouvy o zprostředkování, zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele; jako ujednání nepřiměřené nemá žádnou právní relevanci.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2317/2017, ze dne 10. 4. 2018
Dotčené předpisy:
§ 1813 o. z.
§ 1815 o. z.
§ 2048 o. z.
Kategorie: smlouva zprostředkovatelská, příkazní a o obstarání věci; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 24. 5. 2016, č.j. 119 C 52/2015-32, kterým Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 99.000 Kč „s úrokem z prodlení od 30. 11. 2015 do zaplacení,“ a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na nákladech řízení 19.457 Kč; o nákladech odvolacího řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo. Soudy obou stupňů po právní stránce uzavřely, že k ujednání článku VII bodu 1 písm. e/ smlouvy o zprostředkování nelze přihlížet, neboť v rozporu s požadavkem přiměřenosti založilo významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (§ 1813, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., dále jen „o.z.“). Jestliže předmětné ustanovení nevyvolalo žádné právní účinky, nemá žalobkyně právo na smluvní pokutu sjednanou článkem VIII smlouvy o zprostředkování.
V dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla, předložila žalobkyně dovolacímu přezkumu námitky ve dvou rovinách. V první řadě nesouhlasí se závěrem, podle něhož ujednání článku VII odst. 1 bodu e/ smlouvy o zprostředkování nemá právní účinky; předmětné ujednání (a na něj navazující článek VIII smlouvy) podle jejího názoru nezakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného, neboť „ujednání o smluvní pokutě je vykládáno přísně formálně … a není šetřeno jeho smyslu.“ Smysl smlouvy o zprostředkování je vyhledání zájemce o uzavření určité smlouvy za úplatu (provizi). Zajištění práva na odměnu zprostředkovatele smluvní pokutou v případě nesplnění povinnosti zájemce nebo jeho nepoctivého jednání sledujícího zmaření příslušné odměny (provize) je legitimní a sleduje ekonomický účel smlouvy. V další argumentaci namítá, že utvrzení povinnosti zaplatit provizi za zprostředkování je souladné s dobrými mravy, a to i po zániku hlavního závazku. V této souvislosti připomíná, že nelze nutit zájemce k uzavření zprostředkovávané smlouvy pouze v době trvání zprostředkovatelského právního vztahu. Vyhledá-li zprostředkovatel potencionálního kupce, s nímž zájemce uzavře zprostředkovávanou smlouvu až po ukončení právního vztahu, má – bez časového omezení – nárok na provizi.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).
Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné pro vyřešení otázky hmotného práva – zda ujednání zajišťující smluvní pokutou povinnost žalovaného neuzavřít bez souhlasu žalobkyně po zániku právního vztahu ze smlouvy o zprostředkování kupní smlouvu nebo smlouvu o budoucí smlouvě kupní s osobou žalobkyní vyhledanou –, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (§ 237, § 239 o.s.ř.).
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 1813, věty první, o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá (§ 1815 o.z.).
Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048, věta první, o.z.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně a vyšel z toho, že smlouvou o výhradním poskytování realitních služeb z 2. 6. 2015 se žalobkyně (zprostředkovatelka) zavázala vyvíjet pro žalovaného (zájemce) činnost tak, aby měl možnost uzavřít kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní o převodu vlastnictví své věci nemovité s třetí osobou (kupujícím), a to za kupní cenu ve výši 1.699.000 Kč s tím, že ke snížení ceny lze přistoupit na základě e-mailu. Smlouvu účastníci uzavřeli na dobu určitou (do 2. 9. 2015) s možností prodloužení vždy na další dva měsíce. Vznik práva na provizi (99.000 Kč) vázaly strany na uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí kupní s třetí osobou (kupujícím) „na základě činnosti“ žalobkyně s tím, že vzniku nároku na provizi nebrání skutečnost, že zprostředkovaná smlouva bude uzavřena až po zániku smlouvy o zprostředkování, pokud kupujícího žalobkyně vyhledala v době platnosti smlouvy o zprostředkování. V článku VII odst. 1 bodu e/ se zájemce zavázal, že bude „jednat s třetími osobami, které vyhledá“ žalobkyně, „výlučně přes“ žalobkyni „a bez souhlasu“ žalobkyně „neuzavře kupní smlouvu či smlouvu o smlouvě budoucí kupní o převodu nemovitosti s osobou, jež byla vyhledána“ žalobkyní, „a to ani v době po skončení platnosti této smlouvy.“ Sankcí za porušení uvedeného závazku žalovaného byla smluvní pokuta ve výši 99.000 Kč splatná do pěti dnů od doručení výzvy. Prohlídky nemovitosti se 27. 8. 2015 jako potencionální kupující účastnila J. B. V souladu s článkem X smlouvy oznámil žalovaný 28. 8. 2015 žalobkyni, že nemá zájem na dalším prodloužení smlouvy (právní vztah byl ukončen 2. 9. 2015). V říjnu 2015 kontaktovala J. B. žalovaného, s nímž uzavřela 22. 10. 2015 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitá věc, jejíž prodej zprostředkovávala žalobkyně.
Se zřetelem k obsahu dovolání je třeba uvést, že odvolací soud neřešil otázku, zda ujednání o výši smluvní pokuty je neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 o.z.), ani otázku týkající se práva na smluvní pokutu po zániku právního vztahu ze smlouvy o zprostředkování (naopak připustil možnost sjednání smluvní pokuty pro případ, že zájemce ve snaze vyhnout se povinnosti zaplatit provizi uzavře smlouvu s osobou vyhledanou zprostředkovatelem).
Smlouvou o zprostředkování se zakládá právní vztah, jehož obsahem jsou práva a povinnosti smluvních stran, tj. zprostředkovatele a zájemce. Zprostředkovatel se zavazuje pro zájemce zprostředkovat uzavření určité smlouvy (zde převedení specifikované věci nemovité do vlastnictví jiného kupní smlouvou, popř. sjednání smlouvy o budoucí smlouvě kupní) a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi). Splatnost provize účastníci v projednávané věci sjednali dnem uzavření zprostředkované smlouvy (§ 2447 odst. 1 o.z.). Okolnost, že žalovaný prodal nemovitost až po zániku právního vztahu založeného smlouvou o zprostředkování, nemění nic na tom, že žalobkyně má na odměnu nárok, jestliže v rámci své činnosti splnila závazek ze smlouvy o zprostředkování (srov. § 2454 o.z.).
V projednávaném sporu se žalobkyně nedomáhala zaplacení provize, na kterou by při splnění podmínek měla nárok (viz výše), ale úhrady smluvní pokuty.
Smluvní pokutu, kterou účastníci sjednali v článku VIII smlouvy o zprostředkování, nezajišťovala – jak se mylně domnívá dovolatelka – povinnost žalovaného zaplatit provizi, ale povinnost bez souhlasu žalobkyně neuzavřít po zániku právního vztahu s žalobkyní zprostředkovávanou smlouvu s osobou, kterou při plnění závazku ze smlouvy o zprostředkování žalobkyně vyhledala (článek VII odst. 1 bod e/ smlouvy z 2. 6. 2015). Zajištění časově neomezené povinnosti smluvní pokutou vyvolává nejistotu v poměrech žalovaného (spotřebitele), neboť kdykoliv po ukončení smlouvy o zprostředkování (2. 9. 2015) by byl ohrožen sankcí, pokud by – byť za jiných podmínek a v odlišných poměrech – uzavřel kupní smlouvu nebo smlouvu o budoucí smlouvě kupní s osobou, která v době trvání právního vztahu ze smlouvy o zprostředkování jednala se zprostředkovatelkou a projevila zájem o koupi předmětné věci nemovité. Sjednání smluvní pokuty pro případ porušení smluvní povinnosti v článku VII odst. 1 písm. e/ smlouvy o zprostředkování zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch žalovaného; jako ujednání nepřiměřené nemá žádnou právní relevanci (§ 1813, § 1815 o.z.).
Lze uzavřít, že právní závěr odvolacího soudu je správný. Jelikož vady řízení, k nimž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s.ř.), dovolatelka nenamítla a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud dovolání zamítl (§ 243d písm. a/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243c odst. 3, věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva proti žalobkyni, která nebyla úspěšná, žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-