// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 19.11.2018

Zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady

I. Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu). Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí.

Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.

V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným).

II. Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin.

Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 23. 8. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy: § 90 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb.

Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) dne 4. 2. 2015 se navrhovatel domáhá (mimo jiné) výmazu jednatele J. F., (dále jen „J. F.“), z obchodního rejstříku, neboť valná hromada společnosti E. (dále jen „společnost“) dne 15. 12. 2014 rozhodla o jeho odvolání z funkce jednatele.

Rejstříkový soud usnesením ze dne 9. 3. 2015, č. j. C 145727/RD40/MSPH, Fj 27324/2015, vydaným vyšším soudním úředníkem, návrh na výmaz jednatele J. F. z obchodního rejstříku zamítl.

K odvolání navrhovatele soudce rejstříkového soudu usnesením ze dne 30. 3. 2015, č. j. C 145727/RD50/MSPH, Fj 27324/2015, změnil usnesení ze dne 9. 3. 2015 tak, že provedl výmaz jednatele J. F. z obchodního rejstříku (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2015 změnil tak, že zamítl návrh na výmaz jednatele J. F. (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud, odkazuje na § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též jen „zákon o veřejných rejstřících“ nebo „z. v. r.“), poukázal na vyjádření společnosti, doručené rejstříkovému soudu dne 3. 3. 2015, v němž společnost zpochybňuje svolání, ustavení a průběh valné hromady, a současně tvrdí, že přijaté usnesení je nicotné. Na základě uvedeného odvolací soud dovodil, že odvolání J. F. z funkce jednatele je mezi účastníky řízení sporné a rejstříkový soud by tak musel posuzovat důvodnost návrhu vzhledem k obraně společnosti a přezkoumávat sporné skutečnosti.

Odvolací soud, vycházeje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008, uzavřel, že s ohledem na registrační princip, který ovládá každé rejstříkové řízení, nedává procesní úprava rejstříkovému soudu prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je běžné v občanskoprávním řízení. Za této situace tudíž nelze podle odvolacího soudu návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku vyhovět.

Námitku navrhovatele, podle níž M. P. nebyl oprávněn za společnost podat odvolání ve věci, neboť mu procesní plnou moc k zastupování společnosti udělil dne 2. 12. 2014 J. F., jemuž funkce zanikla v důsledku odvolání dne 15. 12. 2014, odvolací soud neshledal důvodnou. Poukázal přitom mimo jiné na skutečnost, že v době, kdy J. F. udělil za společnost plnou moc, byl jednatelem společnosti a byl oprávněn tak učinit.

Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež má za přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že odvolací soud se při řešení otázky, na níž napadené usnesení závisí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Dovolatel cituje ustanovení § 90 odst. 1, § 93 odst. 1 a § 101 z. v. r. a dovozuje, že splnil veškeré formální náležitosti potřebné pro to, aby jeho návrhu na výmaz jednatele J. F. bylo vyhověno. Rozporuje-li společnost okolnosti, za nichž došlo k odvolání J. F. z funkce jednatele, má k dispozici opravný prostředek dle § 101 z. v. r. Naopak dovolatel obdobný prostředek pro případ zamítnutí jeho návrhu nemá.

Podle přesvědčení dovolatele jeho názor podporuje ustálená judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, či ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 413/2012, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 43/05), jejíž závěry – ač přijaté v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 – jsou aplikovatelné i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014.

Současně má dovolatel za to, že odvolací soud měl odvolání odmítnout jakožto podané neoprávněnou osobou, neboť mezi J. F. a společností existuje střet zájmů, jde-li o zánik funkce J. F. v důsledku odvolání, a plná moc je proto neplatná „minimálně“ v tomto rozsahu.

Společnost považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné, dovolání za nepřípustné, případně nedůvodné, a navrhuje, aby jej Nejvyšší soud odmítl, případně zamítl.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení jím otevřené otázky výkladu § 90 odst. 1 z. v. r., v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neřešené.

Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.

Právní úprava veřejných rejstříků a jejich regulace, obsažená v zákoně o veřejných rejstřících, vychází z právní úpravy obchodního rejstříku obsažené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a v ustanoveních § 200a až 200de občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Ustanovení § 90 odst. 1 z. v. r. přitom přebírá úpravu obsaženou v § 200da odst. 1 větě první o. s. ř. (srov. výslovně i důvodovou zprávu k zákonu o veřejných rejstřících, sněmovní tisk číslo 986/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, 2010 – 2013).

Řečené znamená, že při výkladu zákona o veřejných rejstřících lze zpravidla vycházet (mimo jiné) i z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, přijaté při výkladu právní úpravy obchodního rejstříku účinné od 1. 7. 2005 (tedy od účinnosti zákona č. 216/2005 Sb., jímž byla významně změněna koncepce řízení ve věcech obchodního rejstříku) do 31. 12. 2013.

Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá – stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2013 – na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají podklad v notářském zápisu) [srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 216/2005 Sb., sněmovní tisk číslo 566/0, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 4. volební období, 2002 – 2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1759/2008].

Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních náležitostí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4753/2009).

Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst. 1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1953/2013).

V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Dotčeným osobám, chtějí-li dosáhnout zápisu do obchodního rejstříku, pak zpravidla nezbývá než vyřešit sporné skutečnosti rozhodnutím soudu v příslušném občanskoprávním řízení, jež se následně může stát podkladem pro zápis do veřejného rejstříku (např. je-li sporný okruh společníků v řízení o určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným; srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1759/2008).

Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami (např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností.

Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017).

Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.

Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

V poměrech projednávané věci odvolací soud toliko uzavřel, že zde jsou „sporné skutečnosti“, aniž rozlišil, zda jde o vady odůvodňující toliko případnou neplatnost usnesení valné hromady o odvolání J. F. z funkce jednatele, či zda jde o okolnosti popsané v předchozím odstavci. Není-li zřejmé, jaké „sporné skutečnosti“ má odvolací soud na mysli, je jeho právní závěr (o tom, že návrh na zápis výmazu jednatele J. F. je třeba zamítnout) předčasný (vady odůvodňující toliko případnou neplatnost usnesení valné hromady o odvolání J. F. z funkce jednatele zamítnutí návrhu zásadně neodůvodňují).

S ohledem na námitku neplatnosti plné moci, udělené společností Mgr. Martinu Prosserovi, advokátu, Nejvyšší soud poznamenává, že ani případný zánik funkce jednatele, který udělil za společnost plnou moc k jejímu zastupování, k němuž by došlo poté, kdy byla plná moc udělena, ani skutečnost, že by tento jednatel byl v důsledku okolností nastalých po udělení plné moci částečně omezen v oprávnění zastupovat společnost pro střet zájmů, neodůvodňují závěr o neplatnosti udělené plné moci či jejím zániku (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 136/2012, či ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 32 Cdo 210/2012).

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů