// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 17.09.2018

Pochybení pošty při doručování pozvánky na valnou hromadu

I. Není-li (společností řádně a včas odeslaná) pozvánka na valnou hromadu společníku doručena z příčin ležících nikoliv na straně společnosti (svolavatelů), ale na straně (společností zvoleného) provozovatele poštovních služeb (který zásilku obsahující pozvánku např. vůbec nedoručí), je zásadně nutné pochybení provozovatele poštovních služeb přičíst k tíži společnosti, která jej pro doručení zásilky obsahující pozvánku vybrala a jejímž je smluvním partnerem. Jinak řečeno, nespočívají-li důvody vadného či pozdního doručení pozvánky (či jejího nedoručení) na straně společníka, je zásadně nutné pochybení při doručování pozvánky přičíst na vrub společnosti (byť by šlo o pochybení nikoliv její, ale jí vybraného provozovatele poštovních služeb).

Ne každé pochybení společnosti či jí zvoleného provozovatele poštovních služeb při odesílání, resp. doručování zásilky obsahující pozvánku na valnou hromadu však má skutečný dopad do práv společníka (jakožto adresáta zásilky). Drobná pochybení, která reálně nebrání společníku, aby se s obsahem pozvánky řádně a včas seznámil, zpravidla nelze považovat za vadu svolání valné hromady.

II. V projednávané věci odesílatelem zvolený provozovatel poštovních služeb při doručování zásilky pochybil, když poté, kdy společníka na doručovací adrese nezastihl, mu zanechal výzvu k vyzvednutí zásilky, na níž uvedl nesprávné křestní jméno adresáta. Toto pochybení, které by obecně bylo nutné přičíst k tíži odesílatele, však s ohledem na okolnosti projednávané věci nebylo natolik závažné, aby společníkovi znemožnilo seznámit se s obsahem doručované zásilky, resp. aby bránilo závěru, že se zásilka obsahující pozvánku na jednání valné hromady dostala do sféry dispozice společníka (byla mu doručena).

Na doručovací adrese se totiž nezdržovala osoba se jménem a příjmením uvedeným na výzvě k vyzvednutí zásilky (tj. J. V.), popř. jiná osoba s příjmením V. Současně nelze přehlédnout, že společník byl (jako jednatel společnosti) požádán druhým společníkem o svolání valné hromady a této žádosti nevyhověl. Musel proto předpokládat, že druhý společník využije oprávnění daného mu ustanovením § 187 odst. 2 z. o. k. a valnou hromadu svolá sám (mohl tedy očekávat, že mu bude doručována zásilka obsahující pozvánku na valnou hromadu). Společníkovi tak muselo být zřejmé, že zásilka je doručována právě jemu a že provozovatel poštovních služeb při označení adresáta ve výzvě zjevně pochybil; při zachování běžné péče a opatrnosti, kterou lze u něj důvodně očekávat (srov. § 4 odst. 1 o. z.), proto mohl (a měl) učinit nezbytné kroky k tomu, aby se s obsahem doručované zásilky seznámil.

Skutečnost, že tak společník neučinil, je třeba přičíst k jeho tíži a nemá žádný význam pro závěr, že pozvánka na valnou hromadu mu byla doručena, přičemž účinky doručení nastaly prvním dnem, kdy se objektivně mohl s jejím obsahem seznámit (dnem, kdy mu bylo provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka je pro něj u tohoto provozovatele uložena a že si ji může vyzvednout).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, ze dne 26. 6. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy: § 184 zák. č. 90/2012 Sb.

Kategorie: společnost s ručením omezeným; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Návrhem podaným u Krajského soudu v Ostravě dne 18. 5. 2015 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady BEAVER s. r. o. (nyní BEAVER s. r. o. "v likvidaci", dále jen „společnost“) konané dne 1. 4. 2015, kterými valná hromada rozhodla o odvolání navrhovatele z funkce jednatele společnosti a o jmenování R. S. do funkce jednatele (dále jen „usnesení valné hromady“), a zaplacení 200.000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění.

V návrhu na zahájení řízení navrhovatel namítá, že přijetím usnesení valné hromady byl porušen § 184 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“], neboť mu nebyla zaslána pozvánka na valnou hromadu, čímž mu bylo znemožněno se valné hromady účastnit a vykonávat na ní práva společníka. Pozvánka sice byla zaslána na adresu jeho bydliště, jako adresát zásilky byl však uveden „J. V.“.

Vzhledem k tomu, že při svolání valné hromady bylo jeho právo porušeno závažným způsobem, domáhá se navrhovatel také přiznání práva na přiměřené zadostiučinění.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 11. 2015, č. j. 15 Cm 82/2015-28, vyslovil neplatnost obou usnesení valné hromady (výrok I.), zamítl návrh na zahájení řízení „ve vztahu k požadavku“ na zaplacení částky 200.000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

Vyšel přitom z toho, že:

1) Společník R. S. svolal valnou hromadu na 1. 4. 2015 postupem podle § 187 odst. 2 z. o. k, neboť navrhovatel jako jednatel společnosti na žádost společníka valnou hromadu nesvolal.

2) Na pozvánce na valnou hromadu datované dnem 13. 2. 2015 byl uveden adresát „I. V.“. Na pořadu jednání valné hromady uvedeném na pozvánce bylo mimo jiné odvolání jednatele a volba nového jednatele společnosti.

3) Podle podací stvrzenky prokazující podání zásilky na poště byla doporučená zásilka s podacím číslem RR450460323CZ dána k doručení na adresu „J. V.“.

4) Podle internetového výpisu sledování zásilky byla zásilka podána na poštu označenou jako „O.“ dne 16. 2. 2015. Dne 17. 2. 2015 probíhalo doručování zásilky v obci J. a téhož dne byla zásilka uložena s poznámkou „adresát nezastižen“. Dne 6. 3. 2015 byla zásilka vrácena odesílateli.

5) Valná hromada společnosti se konala dne 1. 4. 2015 v nepřítomnosti navrhovatele, který je společníkem s 50% podílem na hlasovacích právech. Přítomen byl pouze druhý společník R. S. disponující též 50% podílem na hlasovacích právech. Ten hlasoval pro obě navržená usnesení. Přílohou notářského zápisu Nz 505/2015, N 508/2015, osvědčujícího průběh valné hromady, byla podací stvrzenka i internetový výpis sledování zásilky.

Na takto ustaveném základě soud prvního stupně uzavřel, že při svolání valné hromady byl porušen § 184 odst. 1 z. o. k., neboť navrhovateli nebyl termín konání valné hromady a její pořad oznámen. Pozvánka na valnou hromadu totiž byla zaslána osobě se jménem „J. V.“, nikoliv navrhovateli. Navrhovatel pozvánku na valnou hromadu nepřevzal. Zda k nepřevzetí pozvánky na valnou hromadu došlo ze strany navrhovatele proto, že oznámení pošty o jejím uložení ignoroval, neboť bylo adresováno někomu jinému, nebo proto, že pošta oznámení do poštovní schránky navrhovatele vůbec nevložila, nebylo pro rozhodnutí soudu významné. Za podstatné soud považoval to, že na obálce, ve které byla pozvánka doručována, bylo nesprávně uvedeno jméno adresáta (navrhovatele).

Soud, odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 215/2011, a ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2838/2011, dále uvedl, že újma, která navrhovateli vznikla, byla zcela kompenzována již samotným prohlášením usnesení valné hromady za neplatná. Z tohoto důvodu návrh na zaplacení 200.000 Kč z titulu přiměřeného zadostiučinění zamítl.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele a společnosti v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že návrh na vyslovení neplatnosti obou usnesení valné hromady zamítl (první výrok), ve výroku II. je potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí a čtvrtý výrok).

Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, poté, kdy doplnil a zopakoval dokazování, dospěl k závěru, podle něhož pozvánka na valnou hromadu na adresu navrhovatele zaslána byla, a to v souladu s § 184 odst. 1 a 2 z. o. k.

Odvolací soud přitom mimo jiné vyšel z toho, že:

1) Podle předložené obálky, jejímž obsahem byla pozvánka na valnou hromadu, „zásilka byla odeslána 16. 2. 2015 pod RR450460323CZ na adresu I. V. (J., J.) a svolavateli valné hromady (jeho advokátce) byla vrácena zpět s uvedením údaje, že nebyla vyzvednuta, a poznámkou (ve zkratce) nezastižen, oznámeno 17. 2. 2015“.

2) Podle kopie opakované výzvy k vyzvednutí zásilky ze dne 27. 2. 2015 adresát „J. V., J.“ byl Českou poštou upozorněn, že si zásilku RR450460323CZ dosud nevyzvedl a že tak může učinit nejpozději dne 4. 3. 2015.

3) Výzva obsahovala vedle poučení i úřední hodiny pro vyzvednutí zásilky a kontaktní telefon.

Podle odvolacího soudu byl naplněn předpoklad, aby svolavatel učinil vše, co lze po něm spravedlivě požadovat, aby se pozvánka na valnou hromadu ve stanovené lhůtě dostala do sféry dispozice společníka [odvolací soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 22/2009“)].

Skutečnost, že poštovní doručovatel navrhovatele nezastihl a ve výzvě zanechané navrhovateli uvedl odlišně křestní jméno, nelze podle odvolacího soudu klást k tíži společnosti. Navrhovatel se nezajímal o to, proč právě jemu byla zanechána výzva na jméno J. V. Stačilo přitom využít kontaktního telefonu pro ověření doručované písemnosti, případně navštívit pracoviště České pošty v úředních hodinách, a zmíněná nejasnost by byla vyřešena, tj. navrhovatel by zjistil, že označená zásilka byla adresována právě jemu. Odvolací soud tak navrhovateli vytkl, že si nepočínal s (očekávatelnou) běžnou péčí a opatrností, čímž se sám připravil o možnost účasti na valné hromadě.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky (v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené), zda „je, či není platné rozhodnutí valné hromady (v daném případě o odvolání stávajícího a jmenování nového jednatele) za situace, kdy u společnosti s ručením omezeným o dvou společnících bylo předmětem valné hromady odvolání jednoho z nich z funkce jednatele a jmenování druhého z nich do této funkce, není na valné hromadě přítomen společník, o jehož odvolání z funkce jednatele šlo, protože mu pozvánka na valnou hromadu chybou doručujícího držitele poštovní licence nebyla řádně doručena (v daném případě byla doručována na jiné jméno adresáta) a on se tak o konání valné hromady vůbec nedozvěděl, přičemž o této chybě při doručování pozvánky druhý společník, o jehož jmenování do funkce jednatele šlo, jakož i společnost věděla či musela vědět z listin tvořících přílohu notářského zápisu o valné hromadě, a i přes tuto vědomost valnou hromadu konala a rozhodla o odvolání nepřítomného jednatele z funkce a o jmenování druhého společníka do funkce jednatele“.

Podle dovolatele se odvolací soud „ve svých závěrech omezil jen na formální splnění podmínky § 184 odst. 2 z. o. k. a ignoroval další chování společnosti a druhého společníka, kteří o pochybení České pošty, s. p., věděli, a přesto valnou hromadu konali a přijali na ni rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele“.

Dovolatel nemá pochyby o tom, že R. S. nemravně, úmyslně využil pochybení České pošty, s. p., v uvedení chybného jména adresáta při doručování, aby takto převzal řízení společnosti.

Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. k řešení (dovoláním otevřené) otázky výkladu § 184 odst. 1 a 2 z. o. k., v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešené.

Dovolání však není důvodné.

Podle § 184 z. o. k. termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady (odstavec 1).

Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (odstavec 2).

Právo účastnit se jednání valné hromady a podílet se tak na řízení společnosti patří mezi základní práva společníků. Účelem právní úpravy svolání valné hromady je zajistit, aby společníci mohli toto své právo realizovat, tj. aby byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že je svoláváno jednání valné hromady, kdy (který den a v kolik hodin) a kde (na jakém místě) se jednání bude konat (§ 186 z. o. k.), jaký bude pořad jednání a přijetí jakých usnesení je navrhováno, a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na něm. Povinností společnosti (osob, které jednání valné hromady svolávají) je učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila (srov. v poměrech obchodního zákoníku R 22/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009, a ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016).

Za tím účelem společnost (osoby svolávající jednání valné hromady) musí (neurčuje-li společenská smlouva jinak) pozvánku odeslat natolik včas, aby byla (s ohledem na zvolený způsob doručování a bydliště společníka, resp. adresu, na niž je společníku doručováno) doručena společníku nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 590/2009). K počítání lhůt srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2004, sp. zn. 29 Odo 783/2003. Pozvánka je přitom společníku doručena, dostane-li se do sféry jeho dispozice.

Je-li pozvánka zasílána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, dostane se do sféry dispozice společníka dnem, kdy je mu provozovatelem poštovních služeb předána, nebo – je-li společníku provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka obsahující pozvánku je pro něj u tohoto provozovatele uložena – dnem, kdy si společník může zásilku poprvé vyzvednout; „možnost vyzvednout“ si zásilku je přitom třeba posuzovat objektivně (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 272/2011, či ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5282/2014, a v něm citovaná rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu).

Odešle-li společnost pozvánku včas, tj. tak, aby se při obvyklém běhu věcí mohla dostat do sféry dispozice společníka minimálně ve lhůtě 15 dnů před konáním valné hromady, a společník pozvánku neobdrží z příčin spočívajících na jeho straně (např. proto, že společnosti nesdělí adresu, na niž je k zastižení – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, či ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 373/2014), nelze dovozovat, že by lhůta pro doručení pozvánky nebyla dodržena. Společnost totiž učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby se společník o konání valné hromady dozvěděl včas, tj. ve lhůtě stanovené zákonem, popř. společenskou smlouvou.

Není-li (společností řádně a včas odeslaná) pozvánka společníku doručena z příčin ležících nikoliv na straně společnosti (svolavatelů), ale na straně (společností zvoleného) provozovatele poštovních služeb (který zásilku obsahující pozvánku např. vůbec nedoručí), je zásadně nutné pochybení provozovatele poštovních služeb přičíst k tíži společnosti, která jej pro doručení zásilky obsahující pozvánku vybrala a jejímž je smluvním partnerem. Jinak řečeno, nespočívají-li důvody vadného či pozdního doručení pozvánky (či jejího nedoručení) na straně společníka, je zásadně nutné pochybení při doručování pozvánky přičíst na vrub společnosti (byť by šlo o pochybení nikoliv její, ale jí vybraného provozovatele poštovních služeb).

Současně však nelze přehlížet, že ne každé pochybení společnosti či jí zvoleného provozovatele poštovních služeb při odesílání, resp. doručování zásilky obsahující pozvánku na valnou hromadu má skutečný dopad do práv společníka (jakožto adresáta zásilky). Drobná pochybení, která (s ohledem na okolnosti konkrétní věci) reálně nebrání společníku, aby se s obsahem pozvánky řádně a včas seznámil, zpravidla nelze považovat za vadu svolání valné hromady.

V projednávané věci odesílatelem zvolený provozovatel poštovních služeb při doručování zásilky pochybil, když poté, kdy dovolatele na doručovací adrese nezastihl, mu zanechal výzvu k vyzvednutí zásilky, na níž uvedl nesprávné křestní jméno adresáta. Toto pochybení, které by obecně bylo nutné přičíst k tíži odesílatele, však s ohledem na okolnosti projednávané věci nebylo natolik závažné, aby dovolateli znemožnilo seznámit se s obsahem doručované zásilky, resp. aby bránilo závěru, že se zásilka obsahující pozvánku na jednání valné hromady dostala do sféry dispozice dovolatele (byla mu doručena).

Dovolatel totiž netvrdil (a taková skutečnost nevyplývá ani ze skutkových zjištění, z nichž vycházel odvolací soud), že by se na doručovací adrese zdržovala osoba se jménem a příjmením uvedeným na výzvě k vyzvednutí zásilky (tj. J. V.), popř. jiná osoba s příjmením V. Současně nelze přehlédnout, že dovolatel byl (jako jednatel společnosti) požádán druhým společníkem o svolání valné hromady a této žádosti nevyhověl. Musel proto předpokládat, že druhý společník využije oprávnění daného mu ustanovením § 187 odst. 2 z. o. k. a valnou hromadu svolá sám (mohl tedy očekávat, že mu bude doručována zásilka obsahující pozvánku na valnou hromadu).

Za této situace nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že dovolateli muselo být zřejmé, že zásilka je doručována právě jemu a že provozovatel poštovních služeb při označení adresáta ve výzvě zjevně pochybil; při zachování běžné péče a opatrnosti, kterou lze u něj důvodně očekávat (srov. § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), proto mohl (a měl) učinit nezbytné kroky k tomu, aby se s obsahem doručované zásilky seznámil.

Skutečnost, že tak dovolatel neučinil, je třeba přičíst k jeho tíži a nemá žádný význam pro závěr, že pozvánka na valnou hromadu mu byla doručena, přičemž účinky doručení nastaly prvním dnem, kdy se objektivně mohl s jejím obsahem seznámit (dnem, kdy mu bylo provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že zásilka je pro něj u tohoto provozovatele uložena a že si ji může vyzvednout).

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci přihlíží u přípustných dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo zamítnuto a společnosti v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů