// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 24.05.2018

Počátek běhu lhůty k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení

Lhůta k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení počíná běžet již okamžikem zveřejnění zkráceného znění rozhodnutí o úpadku; okolnost, kdy bylo následně v insolvenčním rejstříku zveřejněno úplné znění takového rozhodnutí, není pro posouzení, zda věřitel přihlásil pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení včas, významná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 91/2015, ze dne 27. 9. 2017

vytisknout článek


Dotčené předpisy: 
§ 89 IZ
§ 173 odst. 1 IZ
§ 185 IZ
§ 136 odst. 2 písm. d) IZ

Kategorie: insolvenční řízení; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Usnesením ze dne 9. února 2015, č. j. KSLB 54 INS 36531/2013-P25-3, odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „insolvenční soud“) přihlášku pohledávky (P 25) věřitele č. 5 (JUDr. Mgr. Martiny Jinochové Matyášové, insolvenční správkyně dlužníka Dům Pohody a. s. – dále jen „věřitel č. 5“) ve výši 133.217.329,77 Kč.

Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že:

1/ V průběhu jednání konaného dne 1. prosince 2014 vyhlásil insolvenční soud usnesení, jímž (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka Ing. Jana Imlaufa (dále jen „dlužník“) a vyzval věřitele dlužníka, kteří tak dosud neučinili, aby své pohledávky přihlásili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění písemného vyhotovení rozhodnutí o úpadku, s tím, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

2/ Zkrácené znění rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 2. prosince 2014 (č. l. A-110).

3/ Úplné znění tohoto usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 4. prosince 2014 (č. l. A-112).

4/ Přihláška pohledávky věřitele č. 5 do insolvenčního řízení dlužníka byla doručena do datové schránky insolvenčního soudu 3. února 2015.

Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 89 odst. 2 a 3, § 173 odst. 1 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – uzavřel, že lhůta k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka uplynula 2. února 2015, neboť účinky rozhodnutí o úpadku nastaly již zveřejněním zkráceného znění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Jelikož věřitel č. 5 podal přihlášku pohledávky pro částku 133.217.329,77 Kč až dne 3. února 2015, tj. po uplynutí stanovené lhůty, insolvenční soud přihlášku jako opožděnou odmítl.

Vrchní soud v Praze k odvolání věřitele č. 5 ve výroku označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že přihláška pohledávky (P 25) věřitele č. 5 ve výši 133.217.329,77 Kč se neodmítá.

Odvolací soud nejprve v obecné rovině předeslal, že pro posouzení včasnosti přihlášky pohledávky není rozhodující pouze to, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona, ale také okolnost, jakým způsobem byl počátek (konec) běhu dvouměsíční lhůty pro přihlášení pohledávek stanoven ve výzvě k přihlášení pohledávek v rozhodnutí o úpadku. Dvouměsíční lhůta určená věřitelům k přihlášení pohledávek by proto mohla začít běžet již dnem zveřejnění zkráceného znění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku jen tehdy, jestliže by takto byla „koncipována“ rovněž samotná výzva k přihlášení pohledávek.

V poměrech dané věci, pokračoval odvolací soud, vyzval insolvenční soud věřitele, kteří své pohledávky dosud nepřihlásili, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění „písemného vyhotovení rozhodnutí o úpadku“, přičemž tento „pojem“ nelze vyložit jinak, než jako „rozhodnutí o úpadku obsahující písemné odůvodnění, jež zkrácené znění usnesení (logicky) … neobsahuje“.

Odvolací soud proto uzavřel, že počátek běhu dvouměsíční lhůty k přihlášení pohledávky je „nutné vztáhnout“ (až) k 4. prosinci 2014, kdy bylo zveřejněno úplné znění rozhodnutí o úpadku, nikoli (již) ke 2. prosinci 2014, kdy bylo zveřejněno zkrácené znění rozhodnutí, jež neobsahovalo odůvodnění. Přihláška pohledávky věřitele č. 5 (doručená insolvenčnímu soudu 3. února 2015) proto byla podána včas.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního i hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu

Podle dovolatele je lhůta pro přihlášení pohledávek lhůtou zákonnou, jež počíná běžet (po splnění podmínek stanovených v insolvenčním zákoně) již od zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Není přitom významné, jakým způsobem insolvenční soud v takovém rozhodnutí vymezil, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, když v této části má rozhodnutí insolvenčního soudu jen informační charakter. Potud dovolatel odkazuje rovněž na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 22/2011.

Na základě výše uvedeného dovolatel uzavírá, že v poměrech dané věci lhůta určená rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek počala běžet již dnem zveřejnění zkráceného znění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku“, tj. 2. prosince 2014 a (ve vztahu k věřiteli č. 5) marně uplynula 2. února 2015.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Věřitel č. 5 se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěry odvolacího soudu a navrhuje dovolání odmítnout, popř. zamítnout. Přitom zdůrazňuje, že judikát, na který dovolatel odkázal v podaném dovolání, na projednávanou věc nedopadá.

Insolvenční správce dlužníka (shodně s dovolatelem) ve vyjádření navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. S odkazem na ustanovení § 74, § 75 a 89 insolvenčního zákona dovozuje, že je třeba rozlišovat mezi okamžikem, kdy se usnesení insolvenčního soudu stane účinným a kdy nastanou účinky jeho doručení. Zatímco účinnost rozhodnutí insolvenčního soudu nastane vůči těm, kteří nebyli přítomni jeho vyhlášení, již zveřejněním jeho zkráceného znění, účinky doručení může vyvolat pouze zveřejnění úplného znění usnesení. Zkrácené znění rozhodnutí přitom – oproti odvolacímu soudu – považuje také za „písemné vyhotovení rozhodnutí o úpadku“, a to bez zřetele k tomu, že neobsahuje odůvodnění. V poměrech dané věci navíc podle insolvenčního správce nelze pominout ani to, že usnesení o úpadku bylo vyhlášeno při jednání, k němuž se věřitel č. 5 sice po omluvě nedostavil, souhlasil ovšem s jeho uskutečněním a bylo tak možné očekávat, že bude sledovat jeho výsledky.

Na základě výše uvedeného insolvenční správce uzavírá, že byla-li přihláška pohledávky věřitele č. 5 doručena insolvenčnímu soudu až dne 3. února 2015, stalo se tak opožděně.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (znění účinné od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání dlužníka je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., a to k řešení otázky dovolatelem otevřené a Nejvyšším soudem beze zbytku nezodpovězené.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z ustanovení § 89 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona (ve znění účinném k datu zveřejnění zkráceného i úplného znění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku) rozhodnutí o úpadku musí obsahovat i výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání.

Ustanovení § 173 odst. 1 insolvenčního zákona pak určuje, že věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Dle ustanovení § 185 insolvenčního zákona jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. února 2012, sen. zn. 29 NSČR 3/2012, uveřejněném pod číslem 84/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že nezbytným institutem stávající úpravy insolvenčního práva je veřejně přístupný insolvenční rejstřík, jehož prostřednictvím je zajištěna informovanost účastníků a třetích osob o průběhu jednotlivých řízení. Zdůraznil, že součástí insolvenčního rejstříku je nejen seznam dlužníků, z něhož lze zjistil informaci o insolvenčním řízení konkrétního dlužníka, ale též jednotlivé insolvenční spisy. Právě ty obsahují údaje, z nichž je zřejmé, u kterého soudu je insolvenční řízení vedeno a v jaké fázi se nachází. Podstatné údaje pro řádné uplatnění pohledávek věřitelů se podávají především z usnesení o úpadku (srov. dále i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 NSČR 118/2013).

Rozhodnutí o úpadku ve smyslu ustanovení § 136 odst. 1 insolvenčního zákona se vydává formou usnesení (§ 88 odst. 1 insolvenčního zákona). Obecné náležitosti takového usnesení, jak jsou za přiměřené aplikace § 7 odst. 1 o. s. ř. obsaženy v § 169 odst. 1 o. s. ř., jsou co do podoby záhlaví usnesení vydaného v insolvenčním řízení modifikovány úpravou obsaženou v § 88 odst. 2 insolvenčního zákona (jež má potud přednost před § 169 odst. 1 o. s. ř.) a co do výrokové části usnesení pak úpravou obsaženou v § 136 odst. 2 insolvenčního zákona.

Mezi povinné náležitosti výrokové části rozhodnutí o úpadku přitom podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona patří rovněž výzva k podávání přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení v propadné přihlašovací lhůtě. Jejím prostřednictvím insolvenční soud plní svou poučovací povinnost, tj. informuje věřitele dlužníka o tom, jak by se měli při uplatňování pohledávek vůči dlužníku v insolvenčním řízení zachovat a jaké důsledky bude mít případné nerespektování výzvy insolvenčního soudu [k charakteru takové výzvy srov. dále důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sen. zn. 29 NSČR 21/2011, uveřejněného ve zvláštním čísle I. časopisu Soudní judikatura (Judikatura konkursní a insolvenční), ročník 2012, pod číslem 17].

Již na tomto základě lze podle přesvědčení Nejvyššího soudu pro poměry dané věci uzavřít, že závěr odvolacího soudu, podle kterého zveřejnění zkráceného znění rozhodnutí o úpadku nemohlo vyvolat ohledně výzvy k podávání přihlášek věřitelů v propadné přihlašovací lhůtě zákonem předvídané účinky (dovolující učinit závěr, že přihláška pohledávky podaná po uplynutí přihlašovací lhůty je opožděná), nemůže obstát.

Nemůže být žádných pochyb o tom, že již zveřejněním zkráceného znění usnesení o úpadku dlužníka (obsahujícího v intencích ustanovení § 136 odst. 2 písm. d/ insolvenčního zákona rovněž výzvu k podávání přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení) se věřitelům dostalo (prostřednictvím údajů obsažených v insolvenčním rejstříku) všech informací potřebných k tomu, aby mohli u insolvenčního soudu v určené lhůtě pohledávky za dlužníkem přihlásit. Uvedeným způsobem totiž byli věřitelé dlužníka (bez ohledu na to, kdy bylo následně v insolvenčním rejstříku zveřejněno úplné znění vyhlášeného rozhodnutí a jak bylo insolvenčním soudem odůvodněno) vyrozuměni jak o tom, že insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka, tak o konečné (propadné) lhůtě k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení.

Ve prospěch závěru prosazovaného odvolacím soudem nelze argumentovat ani poukazem na znění (insolvenčním soudem formulované) výzvy k podávání přihlášek pohledávek. Potud odvolací soud zjevně přehlíží, že jak zkrácené, tak úplné znění rozhodnutí o úpadku mohlo být zveřejněno až poté, co bylo „písemně vyhotoveno“. Není proto ani žádný důvod, pro který by (z hlediska poskytnutého poučení o běhu lhůty k podávání přihlášek pohledávek) mělo být za „písemné vyhotovení“ rozhodnutí o úpadku považováno pouze jeho úplné znění.

Se zřetelem k výše uvedenému Nejvyšší soud uzavírá, že lhůta k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení počíná běžet již okamžikem zveřejnění zkráceného znění rozhodnutí o úpadku; okolnost, kdy bylo následně v insolvenčním rejstříku zveřejněno úplné znění takového rozhodnutí, není pro posouzení, zda věřitel přihlásil pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení včas, významná.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a 2 o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů