// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 09.04.2018

Členství nabyvatele družstevního podílu ve vztahu k družstvu

Není-li ve smlouvě o převodu družstevního podílu stanoveno jinak, stávají se závazky ze smlouvy účinné dnem, kdy byla smlouva uzavřena a k tomuto dni se stává nabyvatel vlastníkem družstevního podílu, jenž je v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 nehmotnou movitou věcí. Vůči družstvu však nastávají právní účinky převodu družstevního podílu teprve dnem, ve kterém je družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu (ledaže smlouva určí účinky později), nebo dnem, kdy je družstvu doručeno prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Teprve k tomuto dni se nabyvatel družstevního podílu stává členem družstva.

Není-li družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu či prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy, nemůže dojít ke změně v okruhu členů družstva. Členem družstva pak zůstává převodce, kterému nepřestávají svědčit členská práva a povinnosti tvořící převáděný družstevní podíl (a to přesto, že již došlo k převodu vlastnického práva k družstevnímu podílu).

Zanikne-li členství převodce v družstvu (a tím i jeho družstevní podíl) předtím, než byla družstvu doručena smlouva či prohlášení, tedy dříve, než mohly vůči družstvu nastoupit účinky převodní smlouvy (zde marným uplynutím lhůty k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení převodce z družstva), nabyvatel se členem družstva nestane a (v případě bytového družstva) mu nevznikne ani právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4215/2016, ze dne 30. 1. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy:
§ 601 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 619 zák. č. 90/2012 Sb.
§ 734 zák. č. 90/2012 Sb.

Kategorie: družstvo; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 1. prosince 2015, č. j. 27 C 113/2015-81, uložil žalovanému povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí byt č. 56 v 10. patře budovy nacházející se v P. (dále též jen „byt“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vyšel přitom z toho, že:

1) Žalobce (dále též jen „družstvo“) je vlastníkem domu č. p. v katastrálním území S.

2) Žalovaný byl členem družstva. Dne 17. března 2014 spolu družstvo a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu, kterou družstvo pronajalo žalovanému byt na dobu neurčitou.

3) Dopisem ze dne 2. června 2014 představenstvo družstva upozornilo žalovaného na nezaplacené nájemné za duben 2014. Dopisem ze dne 17. září 2014 upozornilo představenstvo družstva žalovaného na nezaplacení nájemného za červenec a srpen 2014 a na skutečnost, že člen družstva může být podle stanov vyloučen za neplacení nájemného či záloh na služby. Žalovaný si zásilku obsahující tento dopis nevyzvedl.

4) Dne 25. září 2014 představenstvo družstva zaslalo žalovanému rozhodnutí o vyloučení žalovaného z družstva pro neplacení nájemného a záloh na služby. Své rozhodnutí odůvodnilo a poučilo žalovaného o možnosti podat odůvodněné námitky ke členské schůzi družstva ve lhůtě 30 dnů od doručení oznámení o vyloučení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Žalovaný si zásilku převzal dne 2. října 2014.

5) Dne 3. října 2014 uzavřel žalovaný (coby převodce) smlouvu o převodu družstevního podílu, kterou převedl svůj družstevní podíl v žalujícím družstvu na svého bratra A. H. (coby nabyvatele) [dále též jen „smlouva o převodu“ či „smlouva“].

6) Dopisem ze dne 18. listopadu 2014 vyzvalo představenstvo družstva žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě 60 dnů „po ukončení členství v družstvu“ s tím, že žalovaný není od 3. listopadu 2014 členem družstva, neboť došlo k jeho vyloučení. Žalovaný si zásilku převzal dne 26. listopadu 2014.

7) Družstvo nebylo o převodu družstevního podílu z žalovaného na A. H. informováno dříve než 13. ledna 2015.

8) Dopisem ze dne 15. ledna 2015 vyzvala zástupkyně družstva žalovaného k vyklizení bytu ve lhůtě 7 dnů s tím, že pokud tak neučiní, družstvo proti němu podá žalobu.

9) Dne 8. února 2015 podepsal žalovaný dohodu, v níž se zavázal předat družstvu vyklizený byt.

10) Dopisem ze dne 3. března 2015 zástupkyně žalovaného sdělila družstvu, že žalovaný nemůže splnit požadavek na vyklizení a předání bytu, neboť 3. října 2014 uzavřel se svým bratrem A. H. smlouvu o převodu družstevního podílu, takže k uvedenému dni přestal být členem družstva. Z tohoto důvodu je neplatná i dohoda o vyklizení a předání bytu ze dne 8. února 2015, kterou žalovaný podepsal pod nátlakem.

Na takto ustaveném skutkovém základě soud prvního stupně nejprve dovodil, že žalovaný byl z družstva vyloučen postupem, jenž byl v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákonem o obchodních korporacích; dále též jen „z. o. k.“). Stalo se tak pro porušování členských povinností, po předchozí výstraze, a v rozhodnutí o vyloučení, jež mělo písemnou formu, byl uveden důvod vyloučení a poučení o možnosti podat námitky k členské schůzi.

Žalovaný proti rozhodnutí o vyloučení námitky nepodal, čímž se podle soudu zbavil možnosti „autoritativního přezkumu důvodnosti vyloučení a souvisejícího postupu družstva“. K tomu soud doplnil, že „v řízení o vyklizení bytu soud není oprávněn tyto otázky posuzovat. Námitky žalovaného, jež se týkají účinnosti vyloučení, jsou nerozhodné a odkazy na související judikaturu nepřípadné.“

Marným uplynutím lhůty pro podání námitek dne 3. listopadu 2014 zaniklo žalovanému členství v družstvu. Převod družstevního podílu sjednaný smlouvou ze dne 3. října 2014 byl vůči žalobci v souladu s § 601 odst. 2 z. o. k. účinný (až) dnem doručení smlouvy, tj. 13. ledna 2015. K tomuto dni již žalovanému nesvědčila vůči družstvu žádná práva a povinnosti vyjma těch, jež vyplývají „z titulu zániku členství v družstvu“. A. H. se proto podle soudu nemohl stát členem družstva namísto žalovaného a nemohlo mu vzniknout právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu.

Soud prvního stupně s poukazem na § 734 odst. 3 z. o. k. uzavřel, že se zánikem členství žalovaného v družstvu zanikl žalovanému také nájem bytu, pročež dle stanov družstva měl žalovaný povinnost byt vyklidit a opustit se všemi osobami v bytě se zdržujícími do 60 dnů od zániku členství. Jelikož žalovaný tuto povinnost dobrovolně nesplnil, byla mu uložena soudním rozhodnutím.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze ve výroku uvedeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení.

Odvolací soud zdůraznil, že členství v družstvu podle § 619 z. o. k. zaniká až marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. Ke dni uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu byl proto žalovaný stále ještě členem družstva a mohl nakládat se svým podílem. Právní účinky převodu družstevního podílu mezi osobami uzavírajícími smlouvu o převodu nastávají již dnem jejího uzavření, nikoliv doručením smlouvy či oznámení o převodu družstvu, vůči kterému zákon stanoví notifikační povinnost. K zániku členství žalovaného vyloučením podle odvolacího soudu dojít nemohlo, neboť jeho členství zaniklo před uplynutím lhůty k podání námitek jiným zákonným způsobem (převodem družstevního podílu na bratra žalovaného).

Ustanovení § 601 odst. 2 z. o. k., podle něhož právní účinky převodu nastávají ve vztahu k družstvu až doručením smlouvy o převodu družstevního podílu, je podle odvolacího soudu nutné vykládat tak, že do té doby nemůže družstvo jednat s nabyvatelem členských práv a povinností jako s členem družstva.

K námitce družstva, že bratr žalovaného je jeho právním nástupcem, pročež se účinky vyloučení vztahují i na jeho osobu, odvolací soud uvedl, že s převodem družstevního podílu dochází k převodu jen těch práv a povinností, které jsou spojeny s členstvím v družstvu (odkazuje v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 440/2001). „Vyloučení z družstva je sice právem žalobce, avšak váže se na porušení povinností konkrétní osoby. Nový člen, jehož členství se dohodou teprve konstituuje, proto nemůže nést následky za jednání původního člena,“ uzavřel odvolací soud.

Pro posouzení otázky, kdo má dispoziční právo k bytu a aktivní věcnou legitimaci k jeho vyklizení, je dle názoru odvolacího soudu podstatné, že členem družstva je osoba odlišná od žalovaného, která ještě nemá uzavřenou smlouvu o nájmu předmětného bytu (družstvo odmítlo nájemní smlouvu s novým členem uzavřít). S ohledem na § 736 odst. 1 a 2 z. o. k. družstvo nemůže požadovat vyklizení bytu, neboť „dispozice s tímto prostorem je blokována jeho povinností uzavřít nájemní smlouvu s novým členem“. Nájem, resp. právo na uzavření nájemní smlouvy, svědčí osobě odlišné od žalovaného a jedině ta má právo žalovat třetí osobu o vyklizení bytu. Družstvo proto není podle odvolacího soudu v projednávané věci aktivně věcně legitimováno.

Proti rozsudku odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, opírajíc jeho přípustnost o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), uplatňujíc dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. a navrhujíc, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že uloží žalovanému povinnost vyklidit byt, resp. aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatel má za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny a jež odvolací soud nesprávně právně posoudil, a sice:

1) zda bytovému družstvu svědčí právo na vyklizení družstevního bytu vůči bývalému členovi družstva, který nepodal námitky proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení k členské schůzi a který ve lhůtě pro podání námitek smlouvou převedl družstevní podíl na třetí osobu, přičemž smlouva o převodu družstevního podílu byla družstvu doručena jak po lhůtě pro podání námitek k členské schůzi, tak po lhůtě k vyklizení bytu;

2) zda se členství nabyvatele družstevního podílu ve vztahu k družstvu konstituuje již uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu, nebo až jejím doručením družstvu.

Dovolatel zdůrazňuje, že smlouvou o převodu družstevního podílu dochází k derivativnímu vzniku členství nabyvatele družstevního podílu v družstvu (jeho členství je odvozeno od členství právního předchůdce - převodce). Právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu. Právním účinkem převodu je dle dovolatele i to, že družstvo bude namísto převodce „evidovat jako svého člena“ nabyvatele družstevního podílu. Jestliže byla smlouva družstvu doručena až po uplynutí lhůty běžící původnímu (vyloučenému) členu - převodci k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení (tj. po zániku jeho členství v družstvu), nemá družstvo „namísto koho evidovat nabyvatele družstevního podílu jako svého člena“. Nabyvatel se nemůže stát členem družstva, protože ve vztahu k družstvu nemůže vstoupit do práv a povinností převodce, kterému v tu chvíli již žádná práva vůči družstvu nesvědčí, kromě těch plynoucích ze zániku jeho členství. Uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu vznikají obligační účinky toliko mezi převodcem a nabyvatelem, vůči družstvu však nastávají až doručením smlouvy.

Podle názoru dovolatele z uvedeného plyne, že převodce je oprávněn po uzavření účinné smlouvy o převodu družstevního podílu před jejím doručením družstvu podat námitky k členské schůzi družstva proti rozhodnutí představenstva o svém vyloučení, k němuž došlo před převodem družstevního podílu. Nezaniklo-li členství převodce ve vztahu k družstvu již uzavřením (mezi stranami smlouvy účinné) smlouvy o převodu, potom k jeho zániku (ve vztahu k družstvu) může dojít i jiným způsobem (marným uplynutím lhůty pro podání námitek k členské schůzi).

V této souvislosti dovolatel poukazuje na usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2014, sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, uveřejněné pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z něhož se - podle jeho názoru - podává, že převodem družstevního podílu nájem dosavadního člena družstva - převodce nezaniká, ale přechází na nového člena - nabyvatele, a to spolu s povinností platit dluhy převodce, jakož i (neuplynula-li ke dni převodu lhůta pro podání námitek) s právem namítat jejich neexistenci, tj. nedostatek důvodů pro vyloučení převodce z družstva.

Dovolatel tak k otázkám předloženým v úvodu dovolání uzavírá, že členství nabyvatele družstevního podílu se ve vztahu k družstvu konstituuje až doručením účinné smlouvy družstvu a že družstvu v situaci, jaká nastala v projednávané věci, „svědčí hmotné právo na vyklizení družstevního bytu vůči bývalému členovi družstva“. Právní názory zastávané odvolacím soudem by ve svém důsledku vedly k tomu, že by se institut vyloučení člena z družstva stal „nefunkčním způsobem řešení porušování povinností člena družstva“.

Žalovaný se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěry odvolacího soudu a s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. 29 Odo 1374/2005, a ze dne 22. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 1155/2013, uvádí, že dlužná částka, pro kterou byl vyloučen z družstva, je bagatelní, pročež je vyloučení z družstva nepřiměřenou sankcí za porušení jeho členských povinností. Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud předesílá, že rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 29. září 2017), se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., a to k posouzení výše vymezených otázek, které nebyly - v souvislostech předestřených v dovolání a v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 - v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny.

Dovolání je i důvodné.

Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se převádí vlastnické právo k věci určené jednotlivě už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

Z § 601 odst. 2 z. o. k. se podává, že právní účinky převodu družstevního podílu nastávají vůči družstvu dnem doručení účinné smlouvy o převodu družstevního podílu družstvu, ledaže smlouva určí účinky později. Tytéž účinky jako doručení smlouvy má doručení prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy.

Podle § 619 z. o. k. členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek.

Podle § 734 z. o. k. člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstva, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, nebo b) byl-li nájemce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na družstvu nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází (odstavec 1). Ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu se pro nájem družstevního bytu nepoužijí (odstavec 2). Zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Zánikem členství zaniká právo bytového družstva na splnění vkladové povinnosti; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při převodu nebo přechodu družstevního podílu (odstavec 3).

Z § 736 odst. 2 z. o. k. plyne, že převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami.

Není-li ve smlouvě o převodu družstevního podílu stanoveno jinak, stávají se závazky ze smlouvy účinné dnem, kdy byla smlouva uzavřena (§ 1745 o. z.) a k tomuto dni se stává nabyvatel vlastníkem družstevního podílu (§ 1099 o. z.), jenž je v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 nehmotnou movitou věcí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, a důvody usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. července 2015, sp. zn. 14 Cmo 354/2014, uveřejněného pod číslem 43/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vůči družstvu však nastávají právní účinky převodu družstevního podílu teprve dnem, ve kterém je družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu (ledaže smlouva určí účinky později), nebo dnem, kdy je družstvu doručeno prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy (§ 601 odst. 2 z. o. k.). Teprve k tomuto dni se nabyvatel družstevního podílu stává členem družstva.

Není-li družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu či prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy, nemůže dojít ke změně v okruhu členů družstva. Členem družstva pak zůstává převodce, kterému nepřestávají svědčit členská práva a povinnosti tvořící převáděný družstevní podíl (a to přesto, že již došlo k převodu vlastnického práva k družstevnímu podílu); v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 obdobně též například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2015, sp. zn. 29 Cdo 2354/2014.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že i když se nabyvatel převáděného družstevního podílu A. H. stal 3. října 2014 vlastníkem podílu, členem družstva zůstal i nadále žalovaný. Je tomu tak proto, že smlouva o převodu ani oznámení o jejím uzavření nebyly družstvu doručeny. Členství žalovaného v družstvu pak zaniklo marným uplynutím lhůty k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení (§ 619 z. o. k.), nikoli převodem (ačkoli již byl družstevní podíl ve vlastnictví A. H.), a spolu se zánikem členství žalovaného v družstvu proto zanikl také družstevní podíl (k zániku družstevního podílu při zániku členství viz důvodovou zprávu k návrhu zákona o obchodních společnostech a družstvech, sněmovní tisk číslo 363, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období, 2010–2013, s. 252).

Lze tedy shrnout, že členství žalovaného v družstvu zaniklo jeho vyloučením (nikoli převodem jeho členského podílu) a A. H. se členem družstva nikdy nestal (neboť jím nabytý družstevní podíl zanikl před tím, než byla družstvu smlouva o převodu doručena, tedy dříve, než mohly vůči družstvu nastoupit účinky převodní smlouvy).

Jelikož žalovaný nebyl v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu nájemcem družstevního bytu (zánikem členství žalovaného v bytovém družstvu zanikl podle § 734 odst. 3 věty první z. o. k. také nájem bytu), nemůže být v případě, že nadále užívá byt bez právního důvodu, pochyb o jeho pasivní legitimaci v projednávané věci.

Z výše uvedeného přitom vyplývá, že správný není ani závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace družstva odůvodněný tím, že družstvo nemůže požadovat vyklizení bytu, neboť „dispozice s tímto prostorem je blokována jeho povinností uzavřít nájemní smlouvu s novým členem“, který má jako jediný právo uplatnit žalobu na vyklizení bytu. Vzhledem k tomu, že se A. H. členem družstva a nájemcem družstevního bytu nestal a nesvědčí mu (ani) právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu, nemůže úspěšně uplatnit žalobu na vyklizení bytu. Toto právo náleží v poměrech projednávané věci vlastníkovi bytu, jímž je družstvo.

Jen pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v řízení o vyklizení družstevního bytu není soud oprávněn posuzovat, zda vyloučení z družstva bylo přiměřenou sankcí za porušení členských povinností. Nebylo-li rozhodnutí o vyloučení prohlášeno za neplatné postupem podle § 620 odst. 1 z. o. k., považuje se za platné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž jeho platnost nelze v jiném soudním řízení přezkoumávat (v podrobnostech viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 29 Cdo 2799/2011, a judikaturu v něm citovanou, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 3693/2014, jejichž závěry, byť přijaté v poměrech předchozí právní úpravy při výkladu § 231 odst. 4 a 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se obdobně prosadí i v poměrech zákona o obchodních korporacích).

Jelikož právní posouzení věci co do řešení otázky účinků smlouvy o převodu družstevního podílu, na které napadené rozhodnutí spočívá, není správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval zbývajícími dovolacími námitkami (zejména otázkou, zda jednání žalovaného a jeho bratra bylo obcházením zákona), rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1 a odst. 2 věta první o. s. ř.).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 a § 226 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů